Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Krajina mého srdce

18. 10. 2024
2
3
49
Autor
Jinys
 
Po nějakém čase jsem se opět vypravil tam, kde to mám rád.
Něco málo zůstalo takové, jak si pamatuji, mnohé, ba většina se změnila. Něco je lepší a něco horší.
Zásobování základními potřebami v obou obcích, kde jsem strávil skoro celý den, opět funguje! Nad to je, zajišťuje zakuklená bývalá Jednota, i nyní, stále v českých rukou jsoucí, Coop.
Obyvatelé již nemusí, pokud chtějí něco k snědku, lovit v lesích.
Možná je to tím, že vrchnost nechce, aby lidé pomřeli hlady, protože v podobě jak si zdejší lesy pamatuji dobrých padesát let, prakticky přestávají existovat. Způsob těžby mi připomíná spíše drancování jihoamerických pralesů, než moudré hospodaření se svěřeným majetkem.
Ale dosti zlého!
V hospodě, která také po dosti dlouhé odmlce opět funguje, se ke mně připojil hezoučký, zlatooký kocour. Když jsem se před ním prořekl, že máme doma mladičkou nekastrovanou kočičí slečnu, nastoupil do vozíku s tím, že jede se mnou.
Cosi mi to připomíná, ale naštěstí si už nepamatuji, co.

V krajině, pevně uložené v mojí mysli, mi i tentokrát:
Bylo fajn.

3 názory

Jinys
před 3 dny
Dát tip Gora

Gora
Asi to má hodně lidí zákódované jako pud sebezáchovy.
:-)


Gora
před 3 dny
Dát tip Jinys,

Zlatooký kocour by se k vám jistě rád podíval:-). Díky za inspiraci fejetonkem...

Také zjišťuji, jak se vše mění, COOP máme nablízku. Dříve tam vládl více či méně pevnou rukou vedoucí, nedávno sesazen na doplňovače zboží... Slečna u kasy? Mlčí, mračí se. To když tam sedávala kyprá Štěpánka, bývalo veselo, zvláště o sobotním ránu její hlas sem tam vzlyknul dosud potlačeným smíchem. Páteční noc pro ni vždy byla příliš krátká. Za pultem uzenin koketovaly extradlouhé řasy (dvojnice zpěvačky Amy) se zákazníky a kšeft se jinak hýbal! Dokonce ani pomalu ubývající fronta tolik nevadila...

Má vzpomínka pokaždé v paměti přebije realitu. Máme to zřejmě podobně, Jinysi.


Alegna
před 3 dny
Dát tip

Milé.Taky je mi vždycky fajn, když se vrátím domů, do krajiny mého dětství, už dlouho jsem tam nebyla, připomnělo mi to, jak moc se mi stýská, za to díky.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru