Prádelna

Tři úplně stejné paneláky v zákrytu. Mají každý dvanáct pater a jen jeden jediný vchod. Dva výtahy, malý osobní a velký nákladní. Co patro, to dlouhá, temná chodba, na každé straně jedenáct dveří, to máte dvaadvacet bytů na patro, při dvanácti patrech je to... spousta bytů.

Bydlím v šestém patře, v desátém bydlí Tereza. V přízemí, které je ještě temnější než chodby na patrech, jsou na samém jeho konci schody, vedoucí do rozhlehlého sklepení, na jehož konci je prádelna. Jsou tam čtyři pračky vedle sebe. Každý nájemník má možnost si zarezervovat den a čas a pračku. Tak se stává, že se třeba v jeden večer sejde pár ženských, jednak aby si mohly poklábosit a taky aby se samotné v té vlhké místnosti kdesi na konci tmavého sklepa nebály.

Tereza si cíleně zabírá prádelnu tehdy, kdy nikdo jiný nemá o praní zájem. Do jisté míry by se dalo říct, že o praní nemá zájem ani Tereza. Nicméně není čas na podrobnosti, právě mi přišla do telefonu zpráva: „Dala jsem do bubnu. T.“ Jedu menším výtahem do desátého patra. Tereza má dveře úplně na konci úzké chodby. Zaklepu. Dveře se otevřou a do temna prozáří bílé světlo z bytu. Vstoupím do předsíně a políbíme se. Tereza má na sobě flanelový župan a na holých nohou pantofle. Jdu za ní do obýváku. Na stolku je lahev vína a dvě sklenice. Oba se posadíme do křesel u stolku. Vytáhnu zátku a naleji do obou sklenic červené.

„Tak... na tebe,“ řeknu a pozvednu svou decku. Vím, co odpoví. „Na nás,“ nezklamala Tereza. Napijeme se a já se v křesle pohodlně opřu. Pozoruji Terezu, která si rukou upraví pramen vlasů a když vrací ruku na opěradlo, trochu nešikovně zavadí o klopu županu, takže se ukáže část ňadra. Ihned si župan upraví. Tváříme se klidně a nenuceně. Občas prohodíme něco nevýznamného, s požitkem necháváme plynout čas. Pomalu pijeme víno, když je potřeba, doplním sklenice. V kuchyni tikají na stěně hodiny. Teraza naložila pračku před dvěma hodinami.

Pomalu vstáváme. Teraza uklidí sklenice do dřezu, lahev uloží do skříně. Dlaněmi si přejede po županu. Jdeme ke dveřím, Tereza přibouchne a pokračujeme chodbou k výtahu. Přízemí, další chodba a schody dolů. Je zde otočný vypínač, který pruží, po překonání odporu se rozsvítí žárovka kdesi v dálce, která navíc bliká. Ale poslouží dostatečně, abychom došli do prádelny.

V místnosti dosud hučí pračka číslo tři. Tereza si vždy rezervuje pračku číslo tři. Nikdo jiný ji nechce, protože při ždímání by na ní musel sedět, aby pračka neodpochodovala chodbou do sídliště. Kdysi pračky stěhovali z prádelny kvůli nové dlažbě a když je vraceli, tak trojka jim na schodech upadla. Asi se zkřivila osa bubnu, od té doby při ždímání trojka silně vibruje.

Tereza usedne na pračku a roztáhne nohy. Rozepínám si kalhoty a zajíždím si rukou do rozkroku. Přistoupím až k Tereze a vmáčknu se mezi její stehna. Tereza následuje mou ruku. Má už není potřeba, její ruka mne dokonale nahradí. Za chvíli se můj penis napůl postaví. Tereza chce ovšem pevný, připravený úd, proto si bleskurychle rozváže pásek a shodí župan z ramen. Mám těsně před obličejem její nádherná, pevná prsa. Hladí si je a slastně přivírá oči. Tohle ona umí, ví, jak připravit muže na ždímání. Ještě víc roztáhne nohy. Nalehnu na ni, pronikám dovnitř, jde to snadno. Prádelna je vlhká z podstaty, Tereza se té vlhkosti dokonale přizpůsobuje. Tiskneme se na sebe, pomalu vyjíždím a zajíždím, velmi pomalu.

Posledních deset minut praní. Buben se s bzukotem roztáčí na tisíc za minutu. Osm set je málo, dvanáct set nemá efekt. Tisíc. Pračka se rozvibruje a Tereza s ní. Nemusím vůbec nic dělat, jen stát, necouvnout a pevně držet Terezu za boky, aby nespadla. Trojka je dokonalý vibrátor značky Bosch. Držím a Tereza mi rejdí po orgánu. Vzdychá a obrací oči do stropu. Vzdychání je stále rychlejší a silnější, teď pohazuje hlavou, až dlouhé vlasy létají v závojích. Mačká si divoce ňadra, potom mne chytí za zadek a tlačí proti sobě. Pračka mi naráží její klín v kulometné palbě na rozběsněný penis, Tereza křičí a křičí, škrábe mne nehty do zad a kouše mne do ramene. Potom vyvrcholí v nepřestávajícím úpění, břicho se jí křečovitě stahuje a cuká. Nenechám ji čekat a následuji ji. Drtíme jeden druhého, zatímco pračka odpočítává poslední vteřiny programu „barevné prádlo“. Tereza má hodně prádla a je čistotná.

Potom na podzim se na domovní schůzi dalo hlasovat o výměně pračky číslo tři, když se složíme, nebude to tak strašný, je nás tu dost. Všichni byli pro, já a Tereza jsme byli proti, samozřejmě jsme byli přehlasováni.