Přístav v horách

@Gora Tak mě napadají i jiné druhy šepotu: Šeptat téměř neslyšně, šeptat dechem, šeptat tichým hláskem, šeptat chraplavě, šeptat drsně, šeptat něžně, šeptat zajíkle, šeptat tajemně, šeptat naléhavě, šeptat svůdně, šeptat zlověstně, šeptat zasněně, šeptat bojácně, ...

Šeptat tence - tím souslovím jsem právě chtěl záměrně přiblížit šepot s velmi tenkým, jakoby naléhavě prosebným vyšším hláskem, ne jen takový ten klasický, emočně bezbarvý a tiše vydýchávaný šepot.

Možná ti to sousloví na na první čtení může připadat jako pleonasmus, ale jako součást celku jsem tím právě takhle chtěl něco vyjádřit. Kontext "vítr duje, šeptám tence" měl navodit kontrast hřmotných okolních podmínek a sotva slyšitelného tichého hlásku.

Já jsem s tím vcelku v pohodě jak to je, ale i tak, díky za kritické oko.

Trivi,

introverti se určitě mohou prosadit jako umělci, i v dnešní době, kdy pořád ještě dost lidí čte, se mohou prosadit třeba jako spisovatelé a některé knihy snad ještě i dnes rozhýbou společnost. V politice ale introverti nemají šanci. Politice vždy vládnou extroverti, kteří dokážovou srozumitelně oslovovat davy jako kupříkladu Donald Trump nebo Viktor Orbán. Takovou jakousi zdrobnělinou manipulativního agresivního rétora je u nás Tomio Okamura. Ústa se mu pohybují tak rychle, že chvílemi ani sám neví, co říká. Naopak ten, kdo je u nás schopen oslovit nejvíc občanů, tedy Andrej Babiš, rozhodně žádným rétorem není. Je sice schopen celé hodiny při obstrukcích plácat páté přes deváté, ale po pár minutách už nikdo nechápe, co vlastně říká. Poslední dobou už velký šéf pochopil, že rétorika není jeho doménou a nechává za sebe raději mluvit Havlíčka a Schillerovou a to rozhodně žádní introverti nejsou.

Film Božský Evan neznám. 

Bylo by báječné, kdyby se vrátily doby, kdy národ byli schopni oslovit i někteří intelektuálové. Ti měli ovšem určitý vliv naposledy po převratu v r.89 a pak v devadesátých letech. Dnešní premiér je sice profesor, ale davy, na rozdíl od jiného profesora - T.G.M., moc osovit neumí, takže nám v příštím roce po volbách asi hrozí slovenská cesta.

Božský Evan byl výborný film, a myšlenka básně poukázat na pábitele, vizionáře apod je super...

jen mi v ní drobet vadí rýmy na první dobrou - nikdy jsem myslím neslyšela nikoho šeptat jinak než právě tence:

šeptám tence:

Proč jen má existence

Chápu, stav světa je v tomhle dost neutěšený. Moje báseň je spíš poctou všem těm introvertům už na dálku viditelným, kteří mají osud silnější než oni a samotná jejich existence rozehrává reakce druhých. Při psaní se mi v hlavě objevoval Božský Evan a Carellovo ztvárnění Noema. Objevil se úkol a nešlo dělat nic jiného než ho splnit :o)

Vidím kolem sebe daleko víc lhostejnosti a netečnosti než nějakého "rozrušení". Zdá se mi, že svět tak nějak ochrnul.

Pročpak?

Napsala bych spíš:

Proč jen má existence 

druhé nevzrušuje?

Díky. Zpětně si to vykládám tak, že i když to tak dlouho nevypadá, ve správný čas se situace překlopí. A těm vytrvalým i v horách může vytvořit přístav. A každá taková bouře začíná první kapkou.

Zaujal mě hned už ten název. A u toho nezůstalo...

Tahle mi spíš nějak sama vyvřela. Najednou a bez mojí vědomé účasti. Překvapen výkřikem z hloubi, ponechal jsem ten žalm tak, jak jsem ho obdržel.

Zde se mi hodně líbí poslední čtyřverší. Strofky předtím mi připadají trochu "na sílu", JAK - /tady bych uvítala metaforu a ne přirovnání/, další čtyřverší /za mě/ slabší...

poslední by mi docela stačilo.