Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSérum na dvojí uštknutí
Autor
Trivius
Mám v žilách dvojí jed.
Jeden je pomalejší,
zabíjí nenápadně
a jsou v něm roky zášti.
.
Ten druhý cítím hned
bolestí bodavější.
Z něj často bývám na dně.
Je vpitý noci v plášti.
.
A tak si pouštím žilou
abych se zbavil jedů,
však co svou krví smáčím,
vadne a hyne.
.
A s myslí přiopilou
rozesmát nedovedu.
Ty pocity co vláčím
jsou tolik.. tolik jiné.
.
Až síly rozmrazím
a dám se do pochodu,
pak půjdu občerstven
krajinou snivou.
.
Kdo ví, zda narazím
nejdřív na mrtvou vodu
a nebo.. přece jen..
na vodu živou..
7 názorů
Ode mě se vzhledem ke tvé tvorbě jedovatého komentáře v brzké době asi nedočkáš. ;-)
To je spíš taková alegorie na dva druhy utrpení. Jedno dostáváš od těch, co tě deptají cíleně a dlouhodobě, druhé se ti dostává od těch, kteří sice mají zásahy ne tak časté, za to hodně do hloubky.
Anebo, stejně jako dvojí jed můžeš mít i dvojí čas - chronos a kairos.
Prostě v každé jednosti je obsažená i dvojnost, která je tím patrnější, čím víc ji prožíváš subjektivně.
Dvojí jed... Nuž... Přijde mi to jako fráze menší zlo. Zlo je prostě zlo. Tečka. A jed je prostě jed. I když... Ano. Jeden tě zabije hned a jiný postupně. Leč výsledek je týž: Smrt.
S hudbou je to ješt lepší.