Střípky a střepy (1)

Mail od kamaráda Ť. "Ahoj, zitra se pujdeme podivat do tech stol pod Petrinem, tak to dej vedet i ostatnim."

Tak jo. Došel si za EN do koupelny půjčit mobil, aby si z něj opsal telefonní čísla a pak poslal zprávy přes internet.
Vstoupil do menu telefonu a omylem se dostal do Zpráv. Alcatel mu začal před očima odrolovávat přijaté a odeslané SMS. "Sakra! Ani zastavit to nejde...!" nadával a poslušně potvrzoval jednotlivé zprávy. Najednou zkoprněl. Zpráva odeslaná na jakési číslo, které není v seznamu.
"MILACKU DEKUJI TI ZA KRASNE ROMANTICKE ODPOLEDNE V LESE.PROHLIDNI SE JESTLI NA TEBE NEVLEZLA NEJAKA BREBERKA..."
Pořád tomu nemohl uvěřit. Koukal na displej a ani nevěděl jak to, že najednou sedí na zemi. Znovu si to pročítal a cítil jak ho začíná pálit v krku. Když první bolest polevila, vyrazil do koupelny, ale před dveřmi pokoje se zarazil. Ne, počkám až přijde. To není možný, to přece není možný.
Přišla nahá a mokrá v županu, sedla si na sedačku a začala si ošetřovat nohu. Koukal na to, jak se jí župan rozevírá a odkrývá klín.
"EN?..." řekl přidušeným hlasem.
"Ano?" zeptala se sladce a když viděla jak se tváří, začala být nervózní.
"Buď jsem četl něco co jsem neměl... nebo.... nebo mi to musíš vysvětlit..."
"Co?!!" dělala se EN nechápavou, ale bylo vidět, že jí dokonale svitlo a neví co s tím.
"Moc se ti omlouvám, ale četl jsem takovou zvláštní esemesku, nicméně bych byl rád kdybys mi k tomu něco řekla...".
"Noooo....aha... jé co sis to vzal do hlavy, vždyť víš, že si děláme s doktorama takový lumpíky, vždyť je to sranda. Jak si můžeš něco takového myslet..." pomalu získávala půdu pod nohama a její hlas nabýval vyčítavého tónu.
"Promiň, jsem z toho programování asi už úplně blbej" řekl tiše a nevěděl jestli vůbec chce, aby to znělo přesvědčivě, "fakt mě to mrzí...".
Sedl si k ní a hladil jí. Měl strašně zvláštní pocit. Cítil jak je rád, že má vysvětlení a zároveň jak ho strašně bolí představa, že by to mohla být pravda.
----
Když se pomilovali, ještě hodně dlouho nemohl spát. Přemýšlel a tiše trpěl. Šel si sednout do kuchyně, aby jí nevzbudil.
"Lumpíky..." říkal si a v tom mu to došlo. Doktory má EN přece všechny v seznamu.
Připadal si jako idiot. Na jednu stranu strašné výčitky, že jí nespravedlivě nařknul a na druhou pocit, že to tak stejně asi bude. A nebo ne? Nějaké nové číslo starého doktora? Staré číslo nového doktora?
Chovám se jako blázen. Jsem jí devět let věrnej. Tak dobře jí znám. Dva roky spolu bydlíme, tenhle byt jsme teprve před nedávnem dali do kupy... dyk ten lustr jsme kupovali před dvěma měsíci... to přece není možný... takový hezký vánoce ... naše první společný a teď po třech měsících je najednou všechno jinak?
Šel si radši lehnout, ona se k němu přitulila a on cítil jak jí zase chce. Odsunul se a snažil se usnout.

--pokračování (možná)--