Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRole
Autor
Umbratica
Role
Dny temné jako prkna za oponou,
když v divadle se dlouho nehraje...
Tak daleko je v těch dnech do ráje!
Šeď listopadu... Za mlhavou clonou
svět nehybný jak pouhé kulisy,
les jako by ho někdo namaloval.
Jen chybí herci, diváci i slova
i potlesk, co se asi nevmísí
do šelestění listů posledních...
Dny rozpačité: začne padat sníh
a nad jevištěm jenom chvíli krouží,
pak bílé vločky tají v černých loužích
jak slůvka role... Vzpomeneš si? Kdoví!
A nápověda nic ti nenapoví.
Sonetář
Psát sonety? Dál hrát si na Básníka,
jenž velkým B se může honosit?
Dál nosit kostým, co se nenosí
už spostu let? Chtít s mrtvými si tykat
od Shakespeara až možná po Zábranu
a chtít je trumfnout v jejich řemesle?
Dál produkovat verše pokleslé
a pěstí bušit na hřbitovní bránu,
z níž padá rez, co na boty se lepí,
když mezi hroby "mág" se prochází
a volá do tmy samá slavná jména?
Psát sonety a přec nic neznamenat?
Být dobrovolně spoután provazy?
Být dobrovolně k současnosti slepý?
6 názorů
Radovan Jiří Voříšek
včerano jo, klasika, sonet jak víno, co k tomu napsat... tip, výběr
Hudba je hudba. Poezie je poezie. Někteří básníci inklinovali (a inklinují) k "hudebnosti" veršů a stvořili skvělá díla. O obsahu lze jistě vždy polemizovat, přesto právě ten je pro mě vždy stěžejní, jistě i proto, že o hudbě nemám ani potuchy. Ostatně tvořím ve volném verši.
Tvá slova mi připomínají myšlenku Kurta Cobaina: "Nejprve hudba, potom slova..." Nevím, nemám hudební buňky, takže i v písních hledám především verbálně vyjádřenou myšlenku. Text je pro mě obvykle důležitější než hudební složka.
To vše zde píšu, abych podpořil tezi, že poezie (včetně poezie psané volným veršem) je svébytné umění, které lze ostatně přesáhnout nejen směrem k hudbě, ale i k jiným uměleckým oborům.
Hanko,
moc děkuji za improvizaci a jsem ráda, že jsou tu lidé, kterým jde v poezii víc o hudbu než o obsah, se kterým je možné polemizovat.
smútok vanie z oboch básní,
napriek tomu svet v nich krásny,
každý mesiac svoje má čaro,
o to viac, že som už starou,
vďačnou za každú kvapku rosy,
za každý verš, a preto znova prosím
píš,
zahĺbiť sa do slov je tak krásne
deň, mesiac, rok ...skrášľujú tvoje básne
ľahučko plynú, každá má svoj význam
rada ich čítam, s hrdosťou sa priznám...
P.S.: a takto to môže dopadnúť, ak niekto na poéziu nemá...ale obsah je pravdivý...