Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sevím
Autor
Marian67
věnováno proměnám a nestálostem
vím vlastně vůbec
kdo jsem já
když každý den
mám jiné jméno
v mozkových plenách
zataženo
zas jiný sen se mi
dnes zdá
a kdo jsi ty
měl bych tě znát
ty oči
slova jako nože
na jazyk dere se mi
Bože
to řekl jsem už
mnohokrát
nic neděje se
jako dřív
neopakuji
stejné chyby
někdy se vracím
jak jsem slíbil
do časů
kdy jsem býval živ
pak na poli svých
váhání
odpustím strachu
jeho ach
až minulé
proměním v prach
vítr dál hvízdá
po stráních
5 názorů
Kočkodane, teď se tu pochechtávám, protože právě to bylo úplně prvním impulsem k napsání...ano, vejlupků s každý den jiným jménem je tu dost ;)
Vím, tebe se to, Mariane, netýká, ale začátek mi holt evokoval vejlupky (hlavně jednoho) na Písmoni, kteří se každou chvíli převtělují do nových alternicků. Chameleoni jsou proti nim takřka symbolem neměnnosti. To pak mám ve svých mozkových plenách nejen zataženo, už to i bouří.
No, přestanu lamentovat a raději pochválím tvoje dílko.
jo, pěkně svázaná, jak štíhle utaženej korzet ... je mlžná jako bez přečtení, a ach se jenom ve stra mění a prach jen v pohý pra, pra, pra ... jó, líbí se mi