přání

Co v člověku vězí, o tom píše. Svojských nápadů je málo. A v tomhle textu jsou. Tak to je dobře, že?! 

Mari, on to tak nemyslí, jen ho pohltila ta srdečná atmosféra ;)

Říká se, že opakování je matkou moudrosti..

Kdyby si všichni uvědomovali, že vše už bylo napsáno a líp, pak by amatérské psaní nebylo.

To by lidi ale ani nezpívali, netančili, nemalovali... docela blbá představa.

ještě jsem zapomněl dodat, že jsem přečetl jen slabikář a první půlku Honzíkovy cesty, narozdíl od ostatních vzdělanců, kteří se Shakespearem usínají a s Petrarcou se budí...o Dantem, Miltonovi, Ronsardovi či Cavalcantim nemluvě ;), tak tím to asi bude

ano, potvrzuješ má slova. Každá doba má své debily, kterým je třeba překládat pro ně nepochopitelné obsahy do forem, kterým jsou schopni rozumět 

Mariáne, kdybys četl díla světových klasiků, zjistil bys, že u těch složitějších je každý sonet doprovozen poznámkami. Nejsi ctitelem všeobecného úpadku? Podle tvých veršů bych řekl, že ne.

Marcelo K. Tvoje tvrzení zřejmě vychází z názoru, že každý, kdo umí dát dohromady pár veršů, nám v nich sděluje něco zásadního a objevného. Pravý opak je ale pravdou. Skutečných tvůrců je velmi málo. Ostatní jen opakují, většinou to, co je známo od počátku světa. A nedělají to ani vynalézavě. Podle přístupu je lze rozdělit do několika skupin. Vždyť i ten Eliot udělal jen to, že roub z jedné větve góngorismu přenesl na jinou. Ten to ale udělal opravdu vynalézavě.

safián Ano, já bych to udělal všude...ke každému obrazu povinné vysvětlivky, ke každé písni návod k pochopení, že? Ostatně jak patrno z posledních událostí, Svět je víc a víc místem patvorů, kteří si na své debilitě postavili existenci, tak proč ne?

Marián 67, Marcela.K. - ano, ano. Je třeba z poezie vyhnat typy, jako je novodobý góngorista Eliot, který svou Pustinu (1922) doprovodil spoustou, dokonce vlastních, poznámek. Protestuji, že někoho takového kdosi, asi nějací nebásníci, vyznamenal Nobelovou cenou. Nesnesitelná pedanterie - chtít, aby čtenáři pochopili, co měl na mysli.

:-) ty jsi trdlo, law. 

Vždyť to je na poezii to hezký, že si ji člověk vysvětlí podle svého a pokud souzní s autorem, je jen bonus navíc, přece.

:D OK, jako bych tedy žádný komentář nepsala, přivřete všichni obě oči ... jdu se opatrně vyhýbat :) a že děkuju všem za dokop

...a tak to je docela správný názor, ne?

jednou jsem někde četl, že kdo potřebuje básně vysvětlovat, ten by se jim měl vyhýbat...asi nějaká ošklivá slovíčka

Ale to je přece v pořádku. Každý chodíme tak jak můžeme a stačíme. A já ty tvoje labyrinty mám moc ráda, jen se bojím, že se v nich někdy ztratím, ale zatím to jde, zatím stačí povyskočit a nebo ten krušpánek přelízt ;-)

Marcel:) jj, nebaví mě chodit správně ( - mám ráda Monty Pythony :)) Nakonec vždycky dojdu tam, kam mám. Už jdu.

law...tvůj mozek je asi hodně zbrázděný hlubokými závity :-)) proto hledáš zatáčky a křižovatky všude a taky tak i píšeš - což je fajn pro tvorbu, ale o to pak máš těžší jít rovnou pěšinkou až ke křížku ;-) 

Já nemohla přijít na to, co je smysl, který život po vedení básní život ztratí, život ho tedy již nemá - a kde ten smysl procitl  ... jako bez života? Tak nějak jsem padala textem :) Ale jen mé úvahy nad písmenky, můj mozek není nijak ženiální :)

Tohle je fakt dobře vystavěný, já jsem se tedy neztrácela ;-)

cesta nocí nebývá snadná ;)

tohle není úplně jednoduchá cesta :) Ale nakonec jsem se tam nějak proveršovala (cestou třikrát ztratila, ale po návratu na zcestí, dobrý, světlo zapadlo do otvoru v ohňovém dřívku :) jj, stálo za čtení, ta cesta ...

Když jsem si přečetl první verš, tak hlavně díky oné dlani jsem si říkal, že báseň se opře o nějaký osvědčený model. Sázka na jistotu. Aby byla zajištěna nevyvanutelná atmosféra. Ale pak mi zacinkaly pěkné rýmy a přišel verš - snad že je v týdnu málo pátků. Výborný verš! Hodný hloubání.

Celé dílo rozsvítí. Poté happy-end, nadějný v oné tmě, kde už se zdá, že bude trvat.