008/2025A.D.

V 17:00 jsem šel do kuchyně že... Co vlastně? Sám newim. Něco. I přepadlo mne velké kýchání - tak jak u mne zvykem. S úsměvem rád všem řikám že to je alergie na práci. A zavadil při tom o skleněný pekáč s poklicí značky simax který asi dost nešikovně postavil na hranu linky. A? Bum! Eh. Co je na střepy_ Už se neslepí_ 

TO MÁM TAK RÁD.

eH. Jak? Dlouho jsem jej měl. 30 LET? Někdy od doby kdy jsem začal bydlet ve svém 1 plus nic ako zvykneš hovorit Ty - môjmu srdcu Milá - Eh. Přežil i AnděLenku...

Mimochodem - dnes jsem jel koupit pivečka do obchodního domu stesku a už mám tak zažitý svůj prostor kde obvykle párkuju když_! Vidím naše autíčko. Naše. S Adámkem a Leničkou. Naše úplně první úplně nové. A vedle místečko. Inu. Zapárkoval jsem hnedle vedle. Jak jinak? A pohladil jej po kovovém boku. AHOJ Autíčko. A tak tam stál bůček po bůčku béžový fjůžníček spolu s blankytněmodrým fjůžníčkem. Ještě přemýšlel zdali je to Áda na brigošce či... Byla to Léňa. Prakticky celou dobu nákupu jsem jí byl v patách. Neviděla mne. A já... Nechtěl jsem jít za ní. Ne. Dnes ne. Je mi smutno. A tak... Proč s tim otravovat ještě_

Milá. Dnes jsi přišla a AHOJ Miri. Ahoj  KRÁSKO řikám. A hladím Tě po vLáskách. Bože. Pane? Ty to vidíš...? NE. Nevidíš. Nemůžeš. Nejsi. Díváš se na mne a... Nevěříš mi? Víš že Ti nikdy nelžu. Potřeseš hlávkou a... Dlouho se nezdržíš. Hodně práce. Prý.

Prý.

Prej.

Padá nebe.

Něco si přej.

Ale... Co vlastně?

No a tak prostě simax úplně na sračky že a co teď s tim. Inu. Šel do sklepa pro poctivý socialistický PVC pytel a pak nasadil kožené rukavice a sbíral střepy. No.

Pekáč odešel do věčných lovišť. Stojím už za hovno a su v životě k ničemu. Na hovno. A lepší to nebude.

Nestěžuju si.

To je jen konstatování.

Tečka.CZ