Jaroslav

Tak si to prostě dotvořila má fantazie ;) 

@Janina6, jenže v textu nebyl ani Černobíl ani černobýl ani Černobýl, ale Černobil. Takže na metaforu to nevypadalo.

Vidíš, a mně sarkofág v Černobílu připadal jako geniální metafora ;) - černobílo

A já hned u prvních řádků viděla svého kamaráda Jardu, který před pár týdny zemřel. A měl moc rád společnost žen a bylo nám s ním všem hrozně fajn. Mladší muži nechápali, jak to dělá. Jaroslav Roslav, nejstarší larper u nás.

A budu na tuhle báseň myslet, až bude rozloučení. I když jsi to neplánoval, mě se dotýká úplně jinak, než ostatních a to je vlastně na poezii to nejlepší.

Tak tak. Dnes je to 80 let od bomb v Praze 

Radovan ... dobre, rešpektujem tvoj pohľad na vec***

za nás za pražáky!

Lidí nedbat, káravé. Modlit se ? Za Trumpa ?

Baba z hája: Nezamotala.

báseň zamotala hlavu redaktorovi, 'byť či nebyť' ... babe sa verše páčia***

Ivo, nemůžeš někomu, kdo si vybere největší kyblík radit, jak má vyklápět svý Velký bábovky. Se mu stejně pak sesypou samy, když neví, že písek se napřed musí počůrat ;-)

Jaroslav lidí nedbá ;-)

Marcel :D :D vídeňský nok ... bych asi :)) bych to líp neřekla ... Jaroslave, zachraň to! Radši ne, je tu prča :)

Autor chce špagetu

Benetka jaro

law knedlík

já Jaroslava

ponožky nás chtěj řezat

Iva si není jistá

Radovan žasne

Nezbývá, než se modlit :-)

Norsko, přidej se!

Ono šlo jen spíš o to, že tohle tu mohlo všechno zaznít nebo nezaznít... Před umístěním textu do výběru...

Jdu hojdat nohama v hlubokým sněhu.

Pak se otevírá zásadní otázka, kdo má být skutečným čtenářem textu. Autor, který ví, že "text je potřeba vnímat tak nějak "audiovizuálně"" a na nějakém řádkování nebo fontu až tak nezáleží, protože to má "ve voku" a nebo kdosi jiný, kdo přistupuje k textu jako k prázdné tabuli a možná tápe v použitých slovech, slovních obratech a ještě na stránce hledá co k čemu patří.

Autor chce samozřejmě sdělit nějaký svůj vnitřní postoj. Zároveň ale musí vědomě pracovat i s tím, jestli (vůbec) chce svoji myšlenku předat dál (a komu). Jestli myšlenku hodí na papír a tím jeho práce definitivně skončila a nebo jestli ji chce sdělit tak, aby měla šanci být (pravděpodobně jinak než si autor představoval) uchopena.


Nevyjadřuji se k tomuto textu, ale prostě dávám k úvaze jeden z pohledů na tvorbu.

Já si tu vždycky chvíli sednu na zabradlí, hongám nohama a čekám jakou kdo vyklepne bábovičku.   Jaroslav je jméno, který nesnáším i miluju a pak si sem kdosi dá tohle!  A špagety někdy píšu taky. Tak zas nic... jdu na svačinu. A pomodlím se za oba.

Hele, klasto, chápu, že to máš správně, ale já takhle prostě číst neumím. Dvě  nichlubšíhoneříkající slova mi většinou tak nic nepřinesou ... potřebuju se svézt po textu. Oči si samy najdou, stačí mi jen naznačit - je spousta prostředků jak, proč cedit text do nudle a pak se snažit namotat špagety ... tak dej ještě kečup a až budu mít jo hlad, tak se vrátím :))) Nic ve zlém :* (nic v dobrém - vystavils, tak trp :)

a už jsem pochválila

Díky, Černobil byl samozřejmě překlep a chyba, opraveno...

já ty básně sekám tak, jak je potom čtu. Takže to členění textu je asi potřeba vnímat tak nějak "audiovizuálně" :).

gakaxi, fajn kritika, souhlas tak napůl ... ale jak slyším Černobyl, tak už se modlím ... :) a jsme pořád u toho, podle čeho se pozná poezie - a třeba óhrůzoužvůbec ta dobrá.

Mi se text líbí. A tobě ne. Je to naprosto v pořádku - pinknem každý svýho smajlíka a jdeme dál, nesem si to svý :)

díík

jééé Černobil :)) njn, asi úplně jiný místo ... (blbou hlavu nepřiznej, by ti v ní pak všichni byli )

Jaroslav umí vidět v ženách sílu,

píšu si v poznámkách do mobilu;

ač vidí /málo/ čerpá;

ale učí se...

Kéž měl bych, Jardo, Tvoji víru

silnou...

sarkofág v Černobilu;

a lidí nedbat!

jenom modlit se.

jsem si to trošku přeskládala, abych se pořádně ponořila :) ty sekaný špagety mě trošku sekaj mozek.

Je dobrá! :) teda pro mě ... že jsem si našla a zamyslels

...když se tu rozproudila ta živá debata, tak aby Radovan neproudil sám...

- ořezat každý druhý řádek. Tj. ten který je prázdný a který se tam "vložil nějak sám". 
   Dělám často totéž. Chápu, jak a proč to vzniká, ale u textů delších než jedna stránka na PC je ztráta kompaktnosti tak zásadní, že už brání porozumění textu. Nemá cenu se vymlouvat na to, že "to samo". To je jako akceptovat, že v knize chybí samohlásky, protože sazečovi zrovna "došly".

- V textu i přes upozornění pořád straší Černobil x Černobyl. Může to být autorův záměr a nebo nemusí. To nevíme. U tištěných textů většinou doufáme v dobrou práci korektora. Na písmáckých webech je to většinou chyba.

- poslední čtyři řádky textu jsou poněkud kryptické a myslím, že zbytečné. Jakých lidí nemá čtenář nedbat? A proč? A proč by se měl modlit? A co když je bezvěrec? Většinou tato závěrečná poučení a autorovy vysvětlivky text zbytečně uzavírají. Čtenář, pokud jej text předtím vnitřně zasáhne, s ním stejně dál pracuje. A na to už autorův vnitřní postoj nepotřebuje.

- a jedna poznámka o vkusu. Nemá cenu placku redaktora zbytečně přeceňovat, a navíc teď, když už se zhasíná,... ale zaštiťovat se tím, že je něco dle mého vkusu a proto to ocením je trochu mimo mísu. Redaktor by měl vidět trochu dál, než za hranici vlastního vkusu.

Výborně. Rozproudila se tu živá debata o díle, přemýšlení o něm, opět jsme si sáhli na to, jak má každý jiný vkus, jiné v něm rezonuje, a tím má i jiný žebříček pro hodnocení. 

Ještě jsem teď koukla semhle a tuhle kolem dokola... Rozhodně by nějakou "reakci" zasloužila jiná díla víc. Zasloužila ..a proč ne Vaše? Když by to komentující myslel ve prospěch, jako debatu nad tvorbou, v níž by se mohly obohatit obě strany (v případě veřejné debaty tady i více stran). Takže ano, zasloužila by si. 

Těžko se to takto v komentáři vysvětluje. Málo prostoru a současně spousta pro případná nepochopení. A navíc bychom se dostali zas k onomu stále omílanému... k čemu má sloužit písmák (by měl?). 

Omlouvám se, pokud nakousávám a nedořeknu, bylo by to na dlouho a takto v nereálnu asi i nereálné :-)

Hezký zbytek dne.

Musím říct, že díky komentáři i komentáři ke komentáři (za který bych si nejradši pleskla) jsem to přečetla už pětkrát. Takže se mě báseň teď určitě dotýká. 

Pořád zůstává prvotní pocit: je to nesourodé, jako by dvě až tři krátké věci. 

Možná je to i tím užitím pro mne těžkých (i váhou) slov jako víra, modlit se... s úvodními verši.  Mezitím černobylský sarkofág. A možná je to spousta metafor, kterým jen nerozumím. 

Přitom rýmy a "rozsekání" do řádků i s názvem ve mně vyvolalo zpočátku pocit, že půjde spíš o hříčku, nadsázku.

No, naběhla jsem si. Většinou se k textům nevyjadřuji.

Iva Su: bez ohledu na komentář ke komentáři - líbí se Vám/dotýká se Vás nějak ta báseň?

Ivasu: k sarkasmu - ano, vím a proto v mém komentáři není

ke zneužíváním redaktorské pravomoce - nezneužívám ji

Aniž bych chtěla urazit autora, přece jen nemohu přejít bez zeptání: Radovane Jiří Voříšku, víte, že sarkasmus není nejlepší komunikační prostředek? Spolu se  zneužíváním redaktorské pravomoce za tímto účelem...no...

( Hm, že bych právě také byla sarkastická?)

Tak si teď nějak nejsem jistá svým umístěním do Výběru.

Radovan: děkuju Radku, Tvé recenze mi říkají víc, než jsem básní myslel...

Vidím, že je pořád ještě co řezat.

Zaujalo.

Černobyl.

Voříškovo vidění. Přidejte se