Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZáclony
Autor
Umbratica
Snažím se držet si lidi
od těla.
Z lidí nevzejde nic
dobrého,
hlavně z jejich
keců.
Když je poslouchám
několik hodin v kuse,
dochází mi, že jejich slova nemají
vztah k ničemu
na světě,
že jsou osamělí a
zbabělí
a potřebují upustit
duchovní plyn
a podělit se o něj se mnou
Charles Bukowski: úryvek z básně "Velký zvířata v betonovejch botách"
Záclony
Po přetrpěných návštěvách,
které se obvykle protahují
dlouho do noci,
otevřu okna v obyváku
a unavená pozoruji z křesla
vlající záclony...
S pachy a parfémy
vymetá průvan ze všech koutů
i ozvěnu zbytečných slov,
postoje, názory a skálopevná přesvědčení,
všechen ten balast, z něhož se skládají
ega průměrných intošů,
jakýsi jejich duchovní
občanský průkaz.
Teprv až zvenčí ucítím
například kvetoucí šeřík
a nebo vůni požaté trávy
v půlnočním dešti,
mohu zas okna přibouchnout,
svalit se na postel
a konečně usnout
jak děcko pod těžkou lavinou
odeznělých pohádek.
11 názorů
janino,
ty vůně zvenčí jsou reálný život a nikoli jen intelektuálská interpretace života. My "intoši" žijeme všichni v kleci různých výkladů, jak se co má vnímat a chápat. Většinou se hádáme o tom, jak se co má správně dešifrovat a vysvětlit. Skutečná poezie by měla být srozumitelná a měly by ji snadno chápat i děti. Měla by být jako zen - vracet lidi k podstatě.
gabi,
díky. Kdysi ke mně chodilo hodně návštěv. Bývala jsem vrbou, stejně jako Bukowski. Mezi námi je ale ten rozdíl, že já jsem vždycky respektovala cizí tajemství a o soukromých problémech lidí, kteří se mi svěřili, jsem mlčela jako hrob. Bukowski naopak všechno, co se dověděl, zveřejnil ve svých básních a povídkách. Bral osudy svých tzv. "přátel" jen jako materiál pro tvorbu.
Jo, Norsko, Bukowski je dobrej. Tak dakeko jako on to v poezii určitě nedotáhnu.
Lobo,
pokouším se tak trochu, trošičku si osvojit styl starého Bukowského, protože už taky cosi pamatuji. Svým způsobem je mi Ch.B. blízký, protože jsem měla v mládí nakročeno ke stejnému způsobu života jako on (akohol, neustálé flámy, "špatná parta" atd), později jsem se ale kvůli exponovanému zaměstnání musela polepšit. Asi to byla chyba. Kdybych dál žila jako Bukowski, mohla jsem dnes třeba být významnou básnířkou a ne jen amatérskou nickou na periferii okraje.
Teprve když zvenku ucítím všechny ty vůně... tak okna přibouchnu? Zvláštní. Asi bych se tam vydýchávala naopak co nejdéle...
obzvlášť vydarená
Po mém komentáři snad nebudeš muset pomyslně větrat. Já totiž napíšu, že se mi tvoje dílko líbilo.