Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJsi z krajiny za zrcadlem
Autor
LaBruja
Máš hypnotické oči
pouštního nomáda,
uhnu pohledem,
jinak zkamením.
Fata morgana
je Tvým denním chlebem,
jsi temný mág
a voníš po pelyňku.
Černé vousy
osmanského dobyvatele
ze starých mozaiek
a jazyk hada.
Při každém pohybu
Ti v levém uchu
cinkají náušnice
jak ponurá zvonkohra.
Bronzový med
líně stéká po lžičce,
zatímco hovoříš
v mollových tóninách.
Tunika ke kolenům
s třpytivou výšivkou
obepíná Tvé tělo
a já jí závidím.
Jsi pro mě tak dokonalý,
že musíš být přelud;
jsi z krajiny za zrcadlem,
jenže já nejsem Alenka...
(5.8.2024)
8 názorů
Já nemám názor. Jen popisuji, co vidím. Někdy člověk hledá správný výraz roky.
Safián: Asi to tak může působit - já mám s tím koncem problém tak nějak všeobecně. Hlavně teda tematicky mi to tam furt úplně nesedí - že všechny předchozí sloky orient a naraz bum a nějaká Alenka :-) :-) Děkuji za názor!
Pěkná báseň. Jen s posledním veršem si nevím rady. Celou dobu čekám v naději, že báseň doplyne ke svému, třeba dokonce neznámému, cíli a on nakonec někdo v potemnělém sále stiskne vypínač.
Divím se tak chabýmu ohlasu, vždyť tohle je skvělej kus s parádními nápady...