Písmák Setkání v čajovně
Vonnými tyčinkami zakouřená čajovna Na našem stolečku „Čaj Karla Hynka Máchy“ z růží A v mých vlasech vpleteny barevné korálky Co ručně malovali jihoameričtí Indiáni Hudba z Balúčistánu proniká skrz hovory A ty samé barevné korálky na Tvém zápěstí Za těžkým závěsem se slony Náš malý vesmír uprostřed čajovny Tvá ústa chutnají po růžích Tvá ústa Karla Hynka Máchy Pozlacení bůžci nás z výklenků pozorují A mandaly na zdech se roztočí Pak najdeš můj korálek nejskrytější Ve třpytivé sukni z Indie A maluješ ho svým jazykem Až se v tom našem malém vesmíru r o z p l y n u (12. 2. 2023)
Vzpomínky
Anotace: Otázka na vás - Vynechat tu poslední sloku před závěrečným dvojverším. Nebo vynechat všechno. :-D ;-)
Neustále živím
vzpomínky na tebe;
mohly dávnou chcípnout,
Oděna listopadově
Oděna listopadově v oranžové rzi stoletého kabátku v němž jsi mě objímalOděna listopadově stojím na nádraží koleje jsou zkřehlé jako moje prsty Oděna listopadově vyhlížím vlak z Prahy až zaskřípají brzdy a vynoří se dav Oděna listopadově čekám tu na tebevždy ve stejnou dobu už nevím kolik let
(16. 2. 2023)
Jsi z krajiny za zrcadlem
Máš hypnotické oči
pouštního nomáda,
uhnu pohledem,
jinak zkamením.
Je mi po tobě strašně smutno
Zaklapnu budík
proud chladné sprchy
chuť máty v puse
je mi po tobě strašně smutno
Jsem ve tvém městě
Jsem ve tvém městě -
tlumené světlo kavárny
vyhání mi z duše stíny
a konejší moje oči.
Krákání vran
Krákání vran rozsekne nebe a bez úlevy valí se kapky Spolu s listím padá na zem smutek padne i na mě až zapraská mi v kříži Krákání vran ptám se do nebe proč je na světě tak moc smutku i když zrovna není podzim. (4. 10. 2023)
Kořen mandragory
Po kapsách prý nosíš kořen mandragory - asi proto jsi tak kouzelný… Sladké lichotky z Tebe padají jedna za druhou jak z rukávu karty. Pod kloboukem máš fůru triků - bílého králíka, šedou holubici… Můžu si přát vše, jen ne Tvoji lásku - pravou lásku, to Ty neumíš… Tvůj úsměv je stejně falešný jako perly, co mi věšíš na krk. A pak se mi sám pověsíš na krk - že mě miluješ úplně šíleně. Jako včera Terezu a předevčírem Blanku… A stejně Ti zas uvěřím, já hloupá, protože.
Bylo mi osmnáct
Bylo mi osmnáct a Tobě třicet a úplně jsem se z Tebe podělala. Byl jsi můj Mácha a já Tvá Lori, i jsi mě tak miloval - jestli vůbec. Tebou paralyzovaná, zahnána v koutě jako malý králíček posvátnou kobrou. Malý, hloupý králíček, co měl strach jen mrknout okem, aby něco nepokazil.
Ta bílá holubice
Hejno duší
v podobě holubic
v torzu keře -
trní v ptácích,
Utíkám
Utíkala jsem a zakopla o vlastní nohu zákeřně jsem ji nastavila sama sobě podrazila jsem se Utíkala jsem za Tebou i když jsem věděla že doma Tě čeká Tvá manželka a Tvé děti Utíkala jsem od Tebe a spadla přímo do Tvé náruče nohy se mi podlomily protože Tě miluju Utíkala jsem před sebou ale doběhla jsem se už nemůžu spikla jsem se proti sobě Utíkala jsem a pořád utíkám za Tebou od Tebe před námi před sebou Utíkala jsem a pořád budu utíkat až se jednou rozuteču do všech stran a už nikdo mě nedá dohromady (6. 8. 2011)
Tak se se mnou pomiluj
Mé zcuchané vlasy
rozletí se po polštáři,
jak když hejno vran
výstřel z pušky vystraší.
Milovala jsem Tě ve všech svých životech
Milovala jsem Tě
ve všech svých životech;
vždy ses objevil náhle
a měl jsi temné oči.
Ztracená
Ztracená v změti hluku,
barvy se slily v jednu
neidentifikovatelnou -
všeho moc škodí;
Obkroužím Tě
Obkroužím Tě svými prsy
na každém kousíčku,
safírově modrá krajka
je jediný prostor mezi námi.
Secret Obsession
Anotace: Hádejte, o koho se jedná ;-) :-D
Dnes nastal den D. Dnes se má nenaplněná láska – nenaplní. Nespadla jsem z višně. Přesto v tom nejposlednějším, sladce růžovém koutečku své duše, kde sídlí naivita, romantické ideje a pošetilost, doufám.