Vzpomínky

Pro mé vnímání je to celé v pořádku. Píšeš v okamžiku přesně to co cítíš. Tvé obavy jsou na místě, protože přesně rezonují s tím co jsi napsala. Je to koktejl vzpomínek a na konci není místo pro starý dobrý rozum. Krásné a hlavně přirozené vyústění tvých myšlenek. Moc hezké. Nikdy nepochybuj o svých myšlenkách, které se promění ve slova. Díky Miras. 

Mně se to líbí, ale kdybys opravdu chtěla něco vynechat, byla bych pro zrušení těch "vysvětlovacích" posledních dvou řádků. Čtenář si ten důvod domyslí, určitě, a nepovedeš ho za ručičku.

Alegna: Děkuji za názor, mně se právě ten nápad taky líbil :-) Ale nevím, jestli jsem ho správně uchopila...

Jako nápad se mi to líbí, pro mě by báseň mohla klidně končit - pro jejich dlouhý život

Jinak hleda smysl života ve vzpomínkách...-chtěla jsem prostě nějaktřeskutý závěr, mám je ráda. To nurně neznamená, že to musí vycházet z mého života, já mám tři malé dcery, takže smysl života určitě mám ;-) Tak jestli se báseň nepodařila, tak se prostě nepodařila...

Nahradit "chcípnout" "umřít", nebo se na to úplně vysr..?

avox: Může to tak u někoho být a je to tak právě špatně. Báseň = sebeiornie a sebekritika, to chcípnout značí naštvání.

Nelíbí se mi slovo "chcípnout" v souvislosti se vzpomínkami.

Nedá se žít jen ze vzpomínek, natož v nich hledat smysl života.

To si myslím já, ty to máš možná nastaveno jinak...

Fakt přemýšlím, jestli ta sloka není tak nějak navíc...