Údolí u hranic

Údolí u hranic: hraniční přechod Zdoňov / Łączna Kyhel ... V roce 2003 pouze zelenná hranic pro pěší; nyní vozidla do 2,5t a 2,2m - především návštěvníky Adršpachu z Polska. Souřadnice GPS. 50.6530778N, 16.1471131E.

ÚDOLÍ U HRANIC

PRVNÍ DEN

Chalupa nad protáhlým údolím, po všech stranách vykukuje les. Sem jsem se  dostal: nejprve vlakem z Brna do Adršpachu (po dvaceti letech) - a pak kus na kole. 

Soukromě jsem si pogratuloval, že jsem příjezd načasoval tak - aby všechny přípravné práce (typu vybalování a přeskupování věcí) - už byly hotovy a já mohl téměř zasednout k obědu.

Slunce svítilo, den začal příjemně plynout - nadhodil jsem tedy dotaz zda je poblíž nějaká hospoda. Ostatně první den se nejčastěji zkoumá okolí.

Netrvalo tedy dlouho a našlápl jsem do pedálů. Jedu vzhůru kolem venkovských chalup - pak kousek lesem. 

STOP hraniční přechod.

Napravo je naštěstí kemp - který zahrnoval chatky a jeden poměrně sympatický objekt - tak trochu připomínající školní jídelnu. Bylo kolem 17té hodiny - v lokále tedy sedělo nemnoho hostů.

Jelikož od jednoho z hostů jsem pochytil příznivý signál, přisedl jsem si - ovšem až na kraj stolu. Z hosta ve vyklubal novousedlík - který se sem nedávno přestěhoval a zlehka probíral situaci s výčepní.

V lokále jsem dále zaznamenal velmi mladý pár. Jako jeho mluvčí vystupovala dívka - její chlapec se projevoval spíše submisivně. Dívka si stěžovala na návaly turistů a přílišnou komerčnost přímo v Adršpachu - a tak potěšilo - že zde - v údolí u hranic - objevili poněkud klidnější lokalitu. 

Osmnáctá hodina. Zřejmě skončil provoz v kuchyni a mezi hosty se objevila kuchařka. Debata poněkud změnila téma. Pokusil jsem se získat co nejvíce informací o místní historii.  Byl zmíněn alespoń zajatecký tábor kdesi u trati - ale nejsou pamětníci, nikdo nic bližšího neví.

Hodina pokročila, ale objevil se další host - ve výčepu znovu zašumělo. A určitě bylo o čem mluvit - zde v kraji romantických skal. 

Zavíračka. Oblékl jsem červenou větrovku, odemkl kolo a pomalu sjížděl do údolí. Dokonalé ticho lesa. Možná odněkud z dálky tlumeně proniká zvuk železničního nákladiště.

Ale co to? Do rytmického zvuku cyklistických šlapátek proniká další zvuk. Ale to se mi jen zdá.

Nezdá! Zvuk zezadu zesiluje a blíží se. Bicykl v noci na nezpevněné venkovské cestě není nejstabilnější dopravní prostředek. Nicméně se pokouším o maximální rychlost. Konečně chalupa. Odhodil jsem kolo a přesoukal se přes plot. A ohlédl se... Zdroj záhadného zvuku se vysvětlil. Býk. Mladý býk, který se utrhl a běhá po vsi a červená bunda ho zjevně zaujala. 

Ale už jsem v chalupě jsem vykládám historku s býkem. 

DRUHÝ DEN

Děcka dokonce zařadila sekvenci utrženého býka do svých her. 

17tá odpoledne... Mírné stoupání kolem chalup, pak krátká cesta lesem.

Ve výčepu zašumělo. Poslední host ze včerejška již seděl u stolu - historka z býkem ho náramně pobavila. Kuchařka přidala doplňující informace - prý se jednalo o mladého býka, který se utrhl a chtěl si hrát. Dokonce přidala informaci o který statek by se mohlo jednat.

TŘETÍ DEN

Průzkum okolí a pátrání po dotyčném statku (odkud mohl pocházet býk) nepřinesly žádný konkrétní výsledek.