Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePro vás
01. 07. 2002
2
0
786
Autor
Ludvoděj
Prosím posaď se ke mě na okraj lavičky
a nech své myšlenky jen tak plout,
jen na okamžik maličký,
ukaž sám Sobě,
že nejsi žádný bloud.
No tak dej si říct a vydechni si.
Nebo se bojíš, že to bude naposled?
Já vím, už není to jako kdysi,
teď vše těžší je i napohled.
Stačí poslechnout si radu mou,
než stačíš zblbnout na druhou.
Než vrátit se nebudeš mít kam,
než z naděje, co umírá jako poslední,
zbude jenom pouhý klam.