Srdce proti rozumu

Když uvnitř mne zmatek a boj je. Srdce proti rozumu.

Zmatená duše pokoje mi nedá,

krev v srdci mém vře,

zlobí se na ně, že nemiluje,

co mozek uvnitř mne hledá ?

Vzdávám se,

opět-zatracenou naději nalézám,

však bojím se,

co hledám,nevím,...snad, už to mám ?

Přeříznout provazy, tudy je k cíli,

kapičky krve, cestičku vyrývají,

myšlenky náhodě volnost však nedají.

Rozume, zklamu tě : Nechť konají čarovné to síly !