Písmák Chameleóni z Granady
Seděli jsme u ohně, já a Hagen a pak také Leon a Dášena. Dříví praskalo a zpuklých útrob modřínových klacků vylétaly jiskry, točily se ve vírech nad našimi hlavami a mizely vtemnotě a když jsem vzhlédl, viděl jsem je jako chumelenici, jenže žhavou a padající vzhůru nohama. Žhavinu u svých úst přiživoval také Leon, zabalený vzelené dece jako indián, nahrbený a mlčenlivý, zatímco Dášena podobná přítulné kočce pokládala svou růžovou tvář na ohbí jeho zad. Světlo plamenů a amorfní černý stín sváděly boj vjejích mladých rysech, její nos se zvětšoval a zmenšoval a temné oko pomrkávalo vskrytu té záclony stínů, až jsem si chvíli myslel že hledí na mne, že se po mne dívá až pak mne došlo že hledí jen tak, kamsi a její široké nozdry nasávají vůni letní noci se vší rozkošnickou vnímavostí mládí.
Kudy kam?
Sto chutísto slinpřikládám k ústůmtvůj klín. Pod zem, či do oblak,není to jedno. stejně je na konci vždy jenom temno.
Tužby
Zatoužil jsem sevřít ženu,
vysvléci jí z neoprenu,
vysvléci ji z mokrých plavek,
v dlaních chopit její zadek,
Černý panter - kapitola VII.
VII.
„A přeci vyzrál člověk nad zvířetem. Když černý panter čekal na vrcholu skalního převisu již příliš dlouho, uvědomil si, že mu muž v modré zástěře unikl. Zřejmě změnil svoji trasu a vylezl jinudy, než očekával.
Černý panter - kapitola VI.
VI.
Václava jsem měl vždycky rád. Cítil jsem z něj něco výjimečnýho, vyššího, jestli mi rozumíte, měl v sobě zkrátka nějakou nevysvětlitelnou záhadu, která ho vyzdvihovala nad jiný trapáky naší generace. To že sám sebe považoval za hipíka v tom nehrálo až takovou roli, protože tohle dělalo tisíce jinejch blbečků v touze po nalezení identity.
Černý panter - kapitola V.
V.
Ráno bylo dlouhý a unavený a já se tomu nijak nebránil. Bylo mi devatenáct, před měsícem jsem odmaturoval na nejlepším pražským gymplu, čekal jsem na zápis na 1. lékařský fakultě a včera v noci jsem se dostal mimo zákon.
Černý panter - kapitola IV.
IV.
Následujícího dne jsem zase neměl co na práci a tak jsem se jen tak poflakoval po Praze. Po obloze létaly holubi a kolem Vltavy rackové a já na ně koukal a ptal se sám sebe, proč jen je ten můj život tak podělaně, zatuchle obyčejnej.
Myslím si, že lidi v sobě mají takovou zvláštní potřebu žít nějakej příběh.
Černý panter - kapitola III.
III.
„Tak například mantra Milujících očí, tibetsky Čänräzig, „Om Mani Päme Hung“ vznikla ze zásluh nahromaděných Čänräzigem v průběhu nesčetných kalp. Čänräzig dosáhl osvícení a přál si, aby na sebe plody jeho zásluh vzaly formu slabik, které by mohly všechny bytosti snadno používat.
Karmapovu mantru, „Karmapa čeno", předal 8.
Černý panter - kapitola II.
II.
Koukali jsme se, jak vlnky na Vltavě ženou ke břehu v čerstvém vánku a jak na nich stříbro blyští, až z toho bolí oči. Já a Václav, docela bezprizorní v docela bezprizorní situaci. Václav měl na sobě ošuntělý sáčko neurčité hnědé barvy a v dlouhých vlasech šátek s pečlivě nastaveným obrázkem jingu a jangu.
Černý panter - kapitola I.
I.
Vlny donesly mé tělo ke břehu a zanechaly jej na dlouhé písečné pláži opuštěné. Jazyky slané vody olizovaly mé nohy a paže a některé zvláště dlouhé v náhlých přílivech rozplétaly mé vlasy jako chaluhy. Pomalu jsem otvíral oči a zase je zavíral, jak se ze mne čím dál více stával trosečník a méně mořský tvor – otvíral jsem oči, jak jsem se zvolna probouzel.