Květina u cesty

Květina u cesty


Deště

a po nich slunce,

rty praskají jak přeschlá půda,

teď zas padlo trochu rosy,

jak dlouho ještě,

moje lásko,

budeš otevírat oči před svítáním

a tvoje ruce mne uchopí,

abychom aspoň na chvíli

zaplašili zimu …..



Co znamená jedna smrt,

století,

tisíc let,

dýku zabořenou v trávě,

něhu v útlém pase,

tobě podanou …..,

jak dlouho ještě

budeš šlapat po květinách ?



Podruhé se narodím hned u cesty,

dokud mi stačí dech,

tolikrát nechám se utrhnout a zahodit,

dokud mě nenajdeš -

skutečnou.

---