Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Nicněnka pro Bezíka

15. 03. 2000

22

0

5297

Autor

Print

Chápej, někdy mi je prostě docela obyčejně smutno...

Papoušek vlnkovaný

Čekání ztratilo smysl
někde v polovině cesty
od okna ke dveřím
na koberci
Zvonek nezazvonil
nikdo nepřišel

Mým hostem bude
praskání skla mrazem
kvetoucích oken
a papoušek na prstě
skandující
tvé jméno...

ikarka

05. 07. 2002

*

Armand

27. 06. 2002

ten papoušek je skvostný :))) - je to smutná báseň, moc, ale ten pták jarabák :)) na konci mi přijde jako symbol naděje a nesmíření se s tím že je konec čekání a nikdo nepřijde ....*****

Krel

06. 11. 2001

!*

clovrdik

31. 05. 2001

... někdy je prostě jen tak smutno .... takovou posmutnělou jsem taky jednou psal, Půlnoční blues pro osamělou kytaru. TIP za tvojí báseň

Janis

01. 05. 2001

*!*

Tom

29. 03. 2001

Zaryvas se do obrazovky.

Sarken

27. 03. 2000

ÚÚÚÚ to je sen!!!!!!!!!!!!

Rivka

17. 03. 2000

Uuuuuž jsem tu:-) Je to: "Mám život smutku plný, chci větru vítr dát a vlnám vlny...."

Merle

16. 03. 2000

nemůžu za to, ten papoušek mě rozesmál :-))))

Lampář

16. 03. 2000

Ale cesta.... ta stale jeste smysl .... smysl .

B.Ezejmenij

16. 03. 2000

sem svině...

Uragánek

15. 03. 2000

Miroslawek

15. 03. 2000

souhlasím s Uragánkem ;o)))

Špuntík

15. 03. 2000

tak to jo..........ježíšku já mám dnes takovou radost.....z tebe...

Rivka

15. 03. 2000

... napadlo mě takové dvojverší od Góngory, ale nepamatuju si přesně znění... já se sem stejně budu vracet, tak někdy příště...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.

Sdílení