prologu netřeba, vše je řečeno níže

Večerní Orleans

 

V nejisté světě válek

u uragánu hořkých slov

ve víru myšlenkových bouří

našel jsem ostrov klidu

uprostřed jabloňových květů

a za záhony bujících aster

béžový altánek

 a uvnitř čajová růže, Jana

silný a vonící

svůdný a kouřící

je Janin čaj

 v indické konvici

Každé odpoledne

každou noc

popíjíme nápoj orientu

a sníme

Oči – jeden zrak

tělo – jeden cit

duše spojené

Jana a já

a nad námi večerní Orleans

 

Dřevěný koráb se žene za štěstím

kdo bude slavný, kdo bohatý

nové břehy jsou na dohled

a muži šílí

ach, lákavý orient

cítí Jano vůni čaje

tenkrát jen pro tebe ho objevili

 v podhůří Himaláje

zakletý v křehkých konvicích

Slavní jsou zapomenutí

bohatí zemřeli

a koráb tlí na pustém dně

jen čaj žije dál

žije v tvých očích, Jano

 

Porcelánový kvítek se ztrácí v dlani

křehké poupě s opojným nektarem

atmosféra čajových dýchánků

atmosféra tvé blízkosti

pohoda, klid, mír

Jano, tvá ruka se chvěje

to zimou není, zimou ne

Teplý jarní vánek

ti odhaluje šíj

a načechrává vlasy

a kolem nás spí večerní Orleans

 

Bubny a trumpety

štíty a brnění

vlajka, prapor, čest

Jano, láska je blízko, smrt na dohled

Jano, na bitvu zapomeň’n

v závoji s vlečkou

u pasu těžký meč

jdeš s hladovou smečkou

vedeš jejich zteč

 a muži šílí

ach nešťastný Orleans

Chybí ti snad

láska a naděje?

cítíš, jaro tu je

a já tě mám rád

Laskavé ruce

bez boje, bez krve

zapomeň na čest

hlavní je život

Války se přeženou

láska však zůstane

zůstane v tobě, v tvém srdci, Jano

 

Půlnoční hvězdy

osvětlují sad

v klidné hladině Loiry

se zrcadlí měsíc

a my vzpomínáme

na naše první setkání

Na místě neznámém

v nečekaném okamžiku

jsem si s tebou dal schůzku

aniž jsem o tom věděl

a ty jsi přišla, Jano

v tem pravý okamžik

na to pravé místo

náhoda nebo osud?

to vědí jen hvězdy

co svítí na večerní Orleans

 

Půlnoční vlak

na trati mezi soumrakem a svítáním

sedím v něm sám

na cestě do neznáma

sny jsou můj svět

sním nebo bdím

kráska jak květen čajová růže z porcelánu

cestuje tak jako já

Módní střih těla

parfém elegance

něžná kosmetika

a muži šílí

ach svůdná orchidej

neznámá z půlnočního vlaku

Příliš dlouhý pohled

odhalí kousek srdce

hra na pravdu začíná

vyhraje ona nebo já?

první slova, krátká věta

první pravda tajemného světa

první dotyk její kůže

první souzvuk růže

nikdo neprohrál

jméno Jana

utkvělo mi v mysli

romantické srdce touhy

duše co hledá sny

a ten pohled dlouhý

snad se zas brzy setkáme

Potřebuji tajemství

bez něj už nechci žít

nemohu bez tebe, Jano

 

Tak sedíme vedle sebe

každý den, každou noc

a vypravujeme si o svých snech

ty, já a indický porcelán

tajemství čaje

tajemství duše

ztracená historie

nalezená láska

zas ztracená, pak nalezená

stále hledaná a žádaná

nezapomeňń Jano na tyhle chvíle

až se propadnou v prach

jako já na ně nezapomenu

nezapomenu

na tvé oči se světly nočního Orleansu

na ústa plná něžných gest

na vlasy barvy opojného čaje

na život dávající dlaně

na prsy s chutí osudu

na tělo i křehké poupě

stejně smyslné jako duše

toužící po poznání světa

Hledání s tebou je povzbuzující

hledání v tobě příjemné, nalezení rozkoší

a má duše šílí

ach zběsilé orloje

ach dunící orkány

zastavte se!

ať v nás co nejdýl zůstane večerní Orleans

a já s tebou mohu být, Jano

---