Davová osamělost II.

Otevřel jsem okno do léta

okenice se zrcadlem světa

tajemný život za tajemným sklem

jiní lidé, město chvat

půlnoc prozářená dnem

svět, co mi nedá spát

Uprostřed vesmíru osamělý stín

poustevník před oponou ohně

poslední Říman poslední Řím

zde stojím a zde padnu

hromady koulí a krychlí, jehlany, bramborany

po kolena v tom sajrajtu šlapu

hledám měkké místo v pichlavém světě

přisát se a vteřinu snít

poslepu skládám zřícený chrám

chaos je věčný, umírám po kouskách