Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDavová osamělost III.
Autor
moebius
Na všech cestách leží stejný prach
i stopy jsou všude stejné
na každém místě najdu nějaké znamení osudu
co mi říká, skoč a přeskoč tu hlubokou propast
propast, co leží mezi dneškem a zítřkem
učím se číst stopy v prachu podél cest
do nich je vepsán osud
osud, který můžu ovlivnit
V prachu je psáno:
stačí skočit a jen na tobě záleží
kam chceš dopadnout, příteli, nebe je mocné
nezoufej, žádná propast není tak hluboká
aby se z ní nedalo vylézt a zas nebylo líp
ale věř svým snům a přeskočíš i tu nejširší propast
Dveře, na které klepeš, se mohou otevřít
při každém dalším úderu, nepřestávej tlouct
Vzpomínky na těla krásných dívek
chuť pálivého rumu
to je vše, co si můžeš vzít
sebou na věčnost a věčnost je blízko
Miluj vše, co jde milovat
poznej vše, co jde znát
ber dokud můžeš brát
dávej dokud můžeš dát
aspoň málo, kapku pro každého
protože podle každé kapky tvého já
co uvízne na dveřích osudu
podle potu prolitého ve všech tvých propastech
se bude měřit tvůj kalich hořkosti
hořkosti, kterou vypiješ až do dna