Růžový pták

Já jsem zvíře, ty jsi zvíře

a jen růžový pták

zná podstatu světa

Žárovkovité slunce

pluje po vodovitém nebi

a růžový pták zpívá

Sbírám peří

plazím se po smetištích

hledám rozervané slepice

a slepuji křídla

až budou hotová

zabiju růžového ptáka

má totiž zlatý zobák

nesnáším zlato

mohlo by být podstatou světa

nesnáším žádnou podstatu

a svět už vůbec ne

růžový pták si volně létá a myslí

nesnáším toho ptáka

Jezero plné vody

rákosí, žabinec, ptáci

který je růžový?

Však ho najdu

trhám hlavy

pářu břicha

kroutím s krky

žádný pták nemá zlatý zobák

jezero vyschlo a ptáci zmizeli

ne, nebáli se

kdo je mrtvý, už se nebojí

Vůně sadu

ach to odporné jaro

a ptačí řev

miliony růžových ptáků

šípy nestačí, broky docházejí

jen jed přináší ticho

ale neuklidňuje

zlatý zobák nikde

podstata světa může být odhalena

Špinavé město

věže posrané od holubů

kouř, smog, chvat

jestli tohle růžový pták přežil

tak já ho nezabiju

jestli už chcíp

tak zlatý zobák určitě někdo ukrad

to je filozofie města

to je má víra

Podstatu světa už dávno pohřbili

růžový pták se nevrátí

zbyl jen jeho zlatý zobák

a nenávist