Otisky II.

krásné otisky, i když bolestivé T

Kominík, Philae: Mnohem více než nějaké kritiky bolí to, co jsem se tady, byť podle některých zcela neuměle nebo nevím jak, pokusil napsat, totiž bolestivou pravdu. Celý život vlastně nepíši o ničem jiném. A moc se nesvěřuji, až donedávna to patřilo vše jen jí a mě, možná pár přátelům. I tady je příjemné najít zpřízněné duše. Děkuji, moc a moc.

je to nádherný, tak mocně opravdový a ty kritiky bolí až kslzám i mne Francois!...***

Velký smutek.***

aRmida: Díky, pochopil jsi to velmi dobře.

řekl bych, že je to dost velká bomba.asi obraz nějakého otřesného zážitku...jak rád bych se mýlil.vytýkat přemíru přívlastků zde myslím není na místě.docela to mnou zacloumalo.rozhodně s tipem.

Keciblil: To je pouze úhel pohledu, co každý objímá. Jinak díky. Jeanne: Celkem velmi pochopila, díky. Přívlastky? Nevím, mám odjakživa problémy s přechodníkama.

Píši teprve krátce, ale i tak si dovolím autore a pánové kritici vyjádřit svůj skromný názor. 1. rubáš + korálky- korálky dle mě nejsou myšlenkový návrat do mládí, ale ve spojení se slovem "rubáš" vyjadřují smrt -pravděpodobně smrt mladého člověka.To dle mě vyjadřuje i strofa Tolik chtěl vrátit ten letní den, tu bolest, vysvobodit její křišťálovou duši ze zajetí skleněné rakve. Tak přemýšlím, zda pocit ze smrti se dá vystihnout "svižně" Zpracování tímto způsobem je asi záměrem.. 2. jsem ochotna připustit, že by míň přívlastků nebylo na škodu 3. hlavní myšlenka je skryta tak, že ji lze odhalit až po několikátém přečtení, to ovšem není na škodu. 4. Název Otisky je tedy na místě, neboť co může v duši zanechat větší otisk než něčí smrt. Celkově na mě báseň působí depresivně, smutně, beznadějně, což je asi autorův záměr. Možné téma již tisíckrát zpracované ,ale toto na mě působí, že to snad vytrysklo z nitra autorova. T*

Podíváš-li se na můj věk, jsem už taky omšelý, takže píšu omšelé věci do omšela..... Jinak díky.

Měl jsi tam Františku zůstat, a nedovolávat se pochopení u takových kifkovů. Ostatně, hned se podívám, čemu všemu by se dal chlapec naučit. Svůj pocit jsi skutečně nevyjádřil nejšťastněji. Výrazy jsou někde příliš literární, chtělo by to ubrat přívlastků. Přemýšlej, jak by sis to řekl ve skutečnosti: Zas objímal její voňavé, heboučké tělo, pohlédl do jejích posmutnělých hnědých očí, dívky ve svatebním rubáši, ve vlasech korálky Namátkou jsem vybral tento odstavec: objímá se např. pružné tělo, heboučkého se spíš dotýkáš. Proč byli oči posmutnělé, rubáš taky není zrovna mladistvý výraz, na rozdíl od korálků. Pokud to má vyvolat dojem myšlenkového návratu do mládí, chtělo by to vyjadřovat se svižněji a méně literárně.