Akademici

 Kameraman z blízka  zabírá vysokou postavu, která v levé ruce drží PET láhev s nápojem.

 „Dobrý den přátelé. Jsem zde, abych vám představil nový nápoj, který vyřeší všechny vaše problémy. Nevěříte ? Tak se dívejte !“

 Ohlušující potlesk (profesionálního) publika.

 Ze dveří vyjdou tři dospělé osoby. Postava vlevo je oblečena do kněžského, prostřední má zapnutý bílý plášť a osoba vpravo dlouhý modrý kabát.

 „Zde máme naše hlavní hrdiny,“ pravil herec a ukázal na ně rukou. „Nalevo doktora teologie a doktora historie, uprostřed je inženýr inženýr odborný asistent elektroniky a vpravo profesor filozofie a inženýr chemie. Jak vidíte, přesmíru inteligentní a vzdělaní lidé.“

 Herec odložil láhev na stůl a začal se s mikrofonem vyptávat jednotlivých hrdinů reklamy. Kamera zabírala detaily obličejů tázaných. Jako první dostal otázku filozofovi: „Co vás trápí, jaký máte problém?“

 Nedostávalo se žádné odpovědi, filozof se pouze podíval do kamery a rozbrečel.

 Zeptal se tedy inženýra: „A dokážete nám povědět, jaký problém máte vy?“ Ani zde se nedočkal odpovědi. Inženýr se chvěje, vzdychá a okusuje si nehty.

 Herec s beznadějí přechází ke knězi a i ten na otázku neodpovídá. Má skloněnou hlavu, dívá se do země, možná tiše brečí.

 „Já vám řeknu, co všechny trápí. Ano, hádáte dobře ! Je to jejich inteligence a jejich myšlenky. Úvahy o smrti, smyslu života, lásce, … Například tento kněz nevěří v Boha. Jejich průměrné IQ sahá k hodnotě 185! Tuší toho mnohem více než mi a vskutku jim není pomoci, totiž nebylo, poslouchejte dále!“

 Publikum opět hlasitě tleská. Záběr na plačícího filozofa, inženýr se stále chvěje a teolog stále upřeně dívá do země.

 „Pan doktor filozofie prakticky s okolím vůbec nekomunikuje tedy až na přednášky a při psaní knih, jinak je úplně pasivní. Obdobně je na tom i odborný asistent elektroniky, toho jsme museli vytáhnout z laboratoří, možná nás vůbec nevnímá. Doktora teologie nám zapůjčili z ústavu pro slabomyslné, od svých čtyřiceti let prakticky nepromluvil.

 Tři, jak už to v televizi bývá, mladé hezké slečny přinesly každá jeden kelímek a nalili do něj trochu tekutiny z odložená PET láhve.

 „Nyní, až hrdinové dostanou náš lék, říkejme tomu lék, pošleme je opět za dveře. Do dvou minut nápoj bude účinkovat.“

 Krasavice se snažily, ale vzhledem k pasivnímu odporu, například teolog vůbec nevěděl, že má otevřít ústa, museli přijít na pomoc zdatnější muži, kterým se akademiky napojit nakonec povedlo. Potom všechny zavedli za dveře.

 Herec ještě dvě minuty důležité informace opakoval a znovu popsal situaci i pro posluchače, kteří si odběhli pro jídlo. Nakonec řekl: „Přiveďte naše hrdiny!“

 Na zavolání se otevřely dveře a do studia vstoupili naši známí hrdinové. Publikum bylo okamžitě zaskočeno, protože se mezi sebou bavili a smáli se. Teolog si několikrát odpliv a řekl k čertu.

 „Už tušíte, jaký účinek má tento nápoj ? Ano, ano! Hádáte správně, dočasně snižuje, asi na dvě hodiny a bez vedlejších účinků, inteligenci na přibližnou hodnotu 80. Tito lidé prožijí dvě naprosto krásné hodiny života, bez trápení, nebudou se moci věnovat svým úvahám. No řekněte, není náš nápoj lepší než alkohol? Žádná opilost! Jen uklidňující stavy demence.“

 Kamera opět začala detailně zabírat akademiky. Vskutku, rozdíl byl na první pohled viditelný. Ti lidé se bavili (o naprostých nesmyslech, ale to nevadí). Teolog se poprvé za dvacet let usmál. Filozof nepláče, ale hlasitě vypravuje příběh o opilé děvce. Inženýr zkoumá, do čeho herec promlouvá, technický duch je prokazatelný.

 Zdají se být spokojení ?