Hladove oci

  Je slunecne odpoledne. Nebude to dlouho trvat a slunce zapadne za obzor. Divka lezici v jedne zapadle ulicce otevre oci. Prudce vztane a otaci se. Pohledem zkouma okoli. A najednou jej uvidi. Je to muz, okolo dvaceti peti let, ma kratke vlasy, neoholenenou tvar, v roztrhanych satech. Divka se rozbehne k nemu. Pomuze mu vstat. Oba vedi, ze dnesek bude rozhodujici. Bud to dokazi, nebo uz nikdy, nikdy se nedostanou ze zajeti, do ktereho se dostali. Ona je narozdil od nej celkem slusne oblecena a upravena. Jeji dlouhe kudrnate vlasy vlaji ve vetru.

Cely den se potuluji po meste a vsichni se jim z daleka vyhybaji. Vyhybaji a ukazuji si na ne. Ale jim to nevadi, vedi dobre, jak moc je dnesek dulezity. Najde se par lidi, kteri se nad nimi smiluji a hodi jim nejakou tu bankovku, se smichem. Oba se sotva nesou na nohou. Vedi, ze musi neco snist.

  Jejich kroky zamiri do obchodu. Divka jde napred. Vejde a vsichni se na ne otoci. Ochranka je necha projit. Pohledy vsech se do nich zabodavaji, ale jim je to jedno. Dnesek a budeme uz navzdy stastni a spolu. Den konci. Ackoliv hlady pomalu umiraji, jejich pohledy se stretnou a na jejich tvarich nabehne usmev. Uprimny a krasny. Dokazali to. Ano. Ona jej z toho dostala. Zbyva par hodin a bude jim zase krasne. Jdou obchodem, a ona da do kosiku dva rohliky. Vi, ze by jich vice stejne nesnedl, a bude uspech, pokud sni oba. Ale oni to dokazi, protoze se miluji a spolu to premuzou. Pomalu prichazeji k pokladne. Postavi se do fronty.

  “Byl to on, on to udelal!” Zena stojici pred nimi ukaze na zubozeneho muze. “To byl on, kdo mi ukradl mou penezenku!” Muz se pomalymi krucky vzdaluje od rvouci zeny. Kdyz vsak vidi, ze se jeho smerem riti ochranka, otoci se a da se do behu. Bezi, ackoli ani nevi jak. Vrazi do lidi, vrazi do regalu, ale unika. Unika jim, tem, kteri jej chteji dostat zpatky, tem, kteri jej nechteji nechat svobodne zit. Ochrankou je zahnan do jedne ulicky, na jejiz konci je vytrina. Zastavi se.

Je to zavislak. Mesic a pul se se svou vernou a milujici divkou pokouseji o temer nemozne. Jeste dnesek a budou to mit uspesne za sebou a budou se moct vratit domu. Bude to, jako pred tim. Dokazi to. Ona mu veri a miluje ho. Nedokazala by bez nej zit!

  Jako nejake zvire zahnane do kouta se diva na vsechny strany. Je stredem pozornosti. Zena jez ho oznacila za zlodeje porad krici a ukazuje na nej prstem. Rozbehne se. Rozbehne se smerem do k vytrine. Bezi a bezi. Pohledem hleda divku, aniz by zmenil smer. Najde ji. V tom se ozve rana. Muz se svali na zem. Vsude okolo jsou strepy. Divka se rozberhne za nim. Jeho telo lezi bezvladne na ulici. Divka se slzami v ocich bezi k nemu. Nikdo se nehybe. Jenom ona, ona bezi k nemu a zveda jeho hlavu. Najednou vsichni oziji. Zena, ktera muze oznacila stoji. Vedle stojici muz se na ni podiva a v tom uvidi jeji penezenku, jak lezi na zemi,vedle kosiku.. Divka place. Ochranka, ktera je jeste otresena si pomalu uvedomuje, co se stalo. Nekdo z divaku zavola zachranku.

  Na namesti pristava vrtulnik. V okamziku jsou zde doktori. Jeden z nich divku odtahne od muze. Nalozi muze na nositka a bezi do vrtulniku. Ona chce s nimi, ale nemuze. Doktor ji rika, ze s nimi nesmi. Staci ji rict, ze ho vezou do nemocnice Sv. Jana. Stihne ji jeste dat penize na taxik a uz musi bezet.

Na vratnici sedi mlady, pohledny brigadnik. Divka se na nej podiva a podava mu retizek. On ji ho vraci a divka se s placem rozbehne smerem ke schodisti. Doktor, ktery privezl jejiho pritele bezi na vratnici a pta se, co chtela. Brigadnik mu odpovi, ze se ptala na pana Cermaka. A ze mu chtela dat retizel, ale on zemrel. V jeho 86 letech se neni oc divit. Doktor neceka na dalsi vysvetleni. Rozbehne se za divkou. Kdyz ji dobehne, stoji divka na okraji strechy. Diva se dolu.

  Uz jim zbyvalo par hodin, jenom par hodin a byli by z toho venku. Uz by nebyli zavisli. Dokazali by to, jejich laska by to dokazala. Divka nemina doktorovy kroky. Ani nevi, ze je tam s ni.

V tom doktor promluvi. “Doslo k zamene jmen, vas pritel je stale na zivu!” Divka se prudce otoci. Diva se muzi do oci a place. Doktor stoji na miste. Jeji pohled opetuje. “Lzete!” zvola divka a zveda ruce. Doktorovy oci se orzsiri a bezi, bezi ze vsech sil. Divka se otoci a opet se diva dolu. Predkloni se a rukama od tela pada dolu...

  Co chybelo, aby to dokazali? Dve, tri hodiny. Jeji posledni myslenka patri jemu..