Pojednání o smutku

Co je to smutek. Smutek je opak radosti. Je to nepříjemně prožívaný uvědomělý stav. Je to emoce, která dovede člověka natolik ochromit, že nedokáže rozumě jednat. Šíří se velice zhoubně a nedá šanci sebemenšímu pokusu ho invertovat. Doznívá velice dlouho, a záleží na podstatě vzniku, ale může znát i věčnost. V zasažené mysli se udílí velice lehko a její nadprodukce energie způsobuje, že se subjektu zdá že je takřka bezmocná. V zápětí za smutkem přichází deprese a beznaděj. Sama mysl se nedokáže nikdy vyrovnat s zhoubnou invertací. Existuje jen prevence, a ta je velice složitá. Dokonalé vyhnutí se smutku neexistuje. Každopádně se pracuje na pokusu, kdy smutek dovede být zdrojem energie. Nekonečným zdrojem energie. Ukazuje se totiž, že když první zhoubná invertace proběhne a subjekt se vyrovná s depresí a vyrovná svou hladinu energie, tak může část smutku převést na energii, kterou lze jednoduše využít. Teoreticky se potom získá nekonečný zdroj energie. Je zde ale menší komplikace. Introvertní stavba mysli se změní na extrovertní. V podstatě to znamená že ve vývoji mysl zaznamená zlom a převrátí se totálně jednání a chování zasaženého. Existuje pouze možnost se totálně smutku vyhnout, ale to dává riziko narušení všech zákonů života. Někdy vyhnutí znamená smrt. Jediné nedrastické řešení je, že se subjekt se smutkem nechá vypořádat s pomocí nekonečnosti času. Je to velice zdlouhavé, ale jestliže má smutek opravdu přijít a subjekt je příliš slabý na to aby se bránil, nedoporučuje se nic jiného. Doporučuji však metodu neurolingvistiky. Je to trénování mluvy za účelem rozšíření své mysli a ovládání emocí. Potom lze ovládat a usměrňovat své emoce jak je libo. Je zde kladen důraz na zákony Stvoření, protože při rozšířeném vědomí se dost často stane, že lze ovládat a vnímat i cizí emoce. Subjekt předem musí nejen znát veškeré zákony Stvoření, tak také musí tyto zákony vstřebat do svého já. Bez toho neurolingvistika nemá vůbec smysl. Opačný proces neurolingvistiky je Aplikovaná psychologie. Je to mnohem tvrdší a mnohem účinnější, nedoporučuji vůbec nikomu. Však díky Aplikované psychologie lze nejen ovládat své a cizí emoce, ale lze pohlédnout i za časovou bariéru a vnímat tok mezigalaktické energie. S použitím Aplikované psychologie na již invertovaný smutek se stává ze smutku nekonečná studnice energie a subjekt tak získává nekonečnou moc. Otevře se před ním svět mysticizmu a kouzel. Pokud je mysl předem již tvořivá, tak se stane že spojením fantazie a snů vzniká snová realita. To co se stane to se zdá a co se zdá to se potom skutečně stane. Snovou realitu jsem již popsal ve své studii Paradoxu a proto se tady s ní nebudu zabývat. Shrňme si veškeré dosavadní informace. Setkání se smutkem je nezvratné a nelze doporučit 100% léku. S použitím času se lze nejlehčeji zbavit smutku zato bez jakýchkoliv jiných výhod, které smutek může nabídnout. Průběh prožívání smutku je také mnohem a mnohem lehčí. S použitím neurolingvistiky lze získat částečné výsledky než u Aplikované psychologje. Přesto doporučuji Neurolingvistiku či čas. Existuje velice těžký průběh s pozdější maximální výhodou, takto metoda se nazývá Aplikovaná psychologie, a je potřeba znát všech 7 zákonů Přírody, zákony člověčenství a alespoň 7 z 10 zákonů Stvoření. Je potřeba také ovládat své emoce. Potom je důsledek překonání smutku dokonalý a výhody se jen hrnou. Není to jenom nekonečný zdroj energie, jsou to také mystické zásahy do vědomí a používání časových bariér. Mysl se stává nesmrtelnou a velice

---