Něco o ranním Tee

V páchnoucím zákoutí Londýnské ulice,
tiše tu krysy pobíhají,
když vařím v půlnoc si o páté čaj,
do bytu mrká mi stříbrné oko měsíce,
a všichni ke spánku ulehají,
když vařím si v anglii indický čaj.

Jsem tu sám jen oheň tu hoří,
takže je tu děsuplný klid,
když vařím si další večerní čaj,
a poslouchám zvuky vzdálených moří,
na kterých bych dneska chtěl být,
když vařím si v anglii čínský čaj.

Myšlenky bloudí po moři v dálce,
zde srovnaný oheň hořící v pagodě,
já vařím si opět večerní čaj,
i když schyluje se ke strašné válce,
přeci jsem úplně v pohodě,
když vařím si v anglii gruzinský čaj.

Pouštím si na deskách různé partitury,
proutkem z krbu zapaluji Dunhilku,
a vařím si o páté ranní, čaj,
s Krylem si notuji Morituri,
a pak zasním se nachvilku,
když vařím si v v británii anglický čaj.