Zbabělec

Zbabělec Dnes večer odcházím, dnes v noci tě tajně opustím, protože to co bylo je v nenávratnu, je to pryč. Byly doby, kdy jsem pro tebe umírala, kdy jsem spatřila tvé slzy, kdy jsem se stávala tvou obětí, ale teď odcházím a nic už mě nezastaví. Sám hledáš útěk ze tmy, sám hledáš i víru v sebe, nepotřebuješ mě ani mou lásku, ale já tebe ano. Vždyť to jsem já, kdo odchází, vždyť já každou noc ve svých snech, uprostřed anonymního davu, hledám tvoji tvář. Vždyť jsem ten zbabělec, co utíká, co tě ve všem nechá, ten co zakrývá svou tvář, aby se mu nikdo nemohl dívat do očí. Bojím se všeho, co si o mě můžeš myslet. Bojím se života, a proto tě opouštím. Tma padá k zemi níž, vane bezstarostný vítr, loučím se a přeci jen odcházím. Přiznávám jsem zbabělec, ale snad přijde čas, kdy to pochopíš.

---