Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZávoj srdce
02. 09. 2002
10
0
2061
Autor
bodlacek
Kdo nám seje osud
když sami jsme si vojskem
s mečem nablýskaným
Nad hlavou modré nebe
a křik dravce
co nám až do srdce zní
Vítr v korunách starých stromů
rychlost chvíle našeptává
a my jsme hluší
Závojem oblékni svou tvář
když smutek očerní
tvou duši
Kdo sny zalévá v nás
mokrými korálky
když stavíme zámky
Barevné lucerničky naděje
rozsvítíme štěstím
tvým i mým
z mé strany by byla hluboká kritika jen a jen pozitivní
obraty jsou dobře použité a...
lucernička není lucerna - a i když to zní jako zdrobnělina, tak to dodává celkovou jemnost básně
líbí - moc! *
Notreal: vystihl jsi to, opravdu nešlo napsat lucerny ;-)))
Díkas všem
začátek je suprovej ... "sami jsem si vojskem ...", fakt dobrej nápad a to se vždycky oceňuje ... ovšem poslední sloka je proti tomu začátku dost slabá - ... lucerničky ... heh - fakt škoda těch zdrobnělin ...