Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seFigarova svatba se mnou
09. 09. 2002
6
0
1031
Autor
Arthur_Rimbaud
Byla to nádhera
bylo to jako z lásky
až na to
že nikdo nikoho
nemiloval
bylo to aurou
první noci
že spolu spali na stolech
a nechtěli po sobě
průkazy totožnosti
snubní prsteny
krevní testy
(pofidérní pomníky
slz radosti
něčích matek
z cizího štěstí)
cítil jsem se
jako slepý
a přitom jsem
tolik chtěl vidět
jak zvracím
miláčkům do klína
(kdyby měl člověk
duši
ta moje by vypadala
jako
asfalt na podrážkách
českých světoobčanek –
někdy)
byla to
krásná svatba
hned ráno
jsem se opil
a bylo mi
zle…
pookrial---vysilený---giboni za ním
ako som rád---keď po slaných miestach prešla---prstíkmi
uvoľnene---najmä
večer si zavoláme
tak opäť som ťa našiel
Docela se mi to líbí, hlavně asi předposlední sloka. Třetí sloka se čte špatně a i použité výrazivo mi připadá docela otřepané. Pravda je ale, že jí vůbec nerozumím, takže nejspíš "nemohu soudit". Čtvrtá mi také připadá trošku moc literární, nebo spíš nevěřím, že by se to mohlo stát. Připadá mi to jen jako silný výraz na efekt. Úsečný konec sám o sobě není špatný, ale možná by báseň snesla pointu.