Tak proč?

Tak proč?

Proč nedokážeš říct ta slova?

Proč bojíš se a mlčíš znova?

Tak jako už tolikrát…

Bez rizika nejdou karty hrát.

Proč čekáš, až něco vycítí?

Proč vůbec myslíš, že to zachytí?

Doufat a věřit krásné je,

však jen skutečnost Tě zahřeje.

Proč jen sny místo mají v hlavě Tvé?

Proč reálno je Tvůj nepřítel?

Představy mohou hezky osvěžit,

Ty však musíš i v pravdě žít!

Proč jen sama sebe trápíš?

Proč raději nic neřešíš?

Zavřít dveře umí každý,

Ale pak je uvnitř prázdný.

Proč pouze rozum používáš?

Proč emocím se zdálky vyhýbáš?

Rozumný snad někdy moudrý byl,

Však šťastný život, ten on neprožil.