Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAnděl
23. 03. 2000
3
0
1263
Autor
witchbaby
Anděl
Mezi domy pod
jabloní
teče řeka
vlny na ní
V písku stopy
běžím po nich
Támhle v koutě
hudba zvoní
jak malý anděl
slzy roní
peříčkama zasypaný
Smutně k zemi
řasy sklání
Po zklamaném
dešti voní
Mezi domy pod
jabloní
poznal co je
gravitace
Klekám k němu
bez legrace
Čtu mu z tváře
krátké psaní:
Mene Tekel
Mene Tekel
(….Jo, je tam psota
na dně pekel…..)
Mezi domy pod
jabloní
čekají dva osamělí
směle
na Godota
B.Ezejmenij
26. 03. 2000
čekal jsem že se mi to líbit nebude, přeci jenom křídla andělů a tak už mi lezou na nervy, ale kupodivu mě to chytlo
přijde mi to moc hezky vykreslený, že tomu i tip odmávnu nežným kliknutím myšky :-)))
Je to nádhera. Jak jen se ty dva jmenovaly. Olbracht by měl radost. Byl to on?
Připomíná mě to zvonkohru, kterou jsem kdysi před mnoha lety slyšel někde v Praze, od Té doby jsem tam nebyl. Každé cinknutí zvonečku, jiný tón a přesto ladí do hry zvonků, a ta hra dovede uchvátit.