Díky,
Lesní Básníku!
Víš, já stejně věřím tomu, že se sem nakonec z toho Balkánu kromě autobusů s opálenými rekreanty nakonec přiharcuje i nějakej ten klíněnkovej predátor-žrout… Jen aby nám pak neseřral i něco jinýho…
Díky |||-_-||| Petula
... rozpustové .... a další výrazy, to se mi moc moc líbí ;-) T
a dávám mezi oblíbené básně ;-)
Dovoluji se vyjádřiti na prosbu Petulí, kteréžto si velmi vážím, a jejíž prosbu bych nikdy neodmítl.
K problému samotnému bych řekl asi to, že byla vypracována spousta studií, kteréžto zde rozebírati by trvalo velmi dlouho a tak se omezím na strohá fakta.
Záchrana Jírovců (Aesculus hippocastanum), není v pravdě nikterak náročnou věcí, neboť jest dosti účiných metod jak s Klíněnkou jírovcovou (Cameraria ohridella) bojovat.
Jde jen o to, že z nedostatku přirozených nepřátel, kteří si zatím lenoší kdesi na Balkáně, se musíme o tento problém postarat mi.
A to jest samozřejmě otázkou peněz.
Tyto jsou pak jedinou překážkou v boji proti Klíněnce.
A nestálo by to mnoho.
Vždyť krásnou prevencí je obyčejné včasné a průběžné shrabování listí s jeho následnou likvidací žehem( nejlevnější ze spůsobů ). Mezi trochu dražší varianty pak patří postřiky prováděné přímo na listovou plochu v období první třetiny vegetačního cyklu.
Jen mít peníze....................
Pokud by Vám tento hrubý nástin nestačil, rád nějaká fakta přidám.
S úctou,
Funda
Omlouvám se.
Ještě avízo Petulí :-)
Petulíí: kéž bys měla pravdu *o*
No, lezla jsem jsem pod stromy a hledala jsem ty scvrklé kaštánky tak těžce, jako hledám houby. A kaštany jsou kouzelné, čím kouzlit, když nám mizí?
NEBOJTE, NEZMIZÍ!!!!
Ne, domnévám se, že to nakonec přežijí.
V porostech v Českém Krumlově je letos napadení (mimo áleje) menší...
Proste se to časem „vystříbří“. Jen to bude trvat dlouho a oběti...
Plno krásných stromů, pod kterými jsem sedávala jako malá je zničeno – bážně poškozeno... Plno jich umře.
Ale kaštan nevyhyne. Je jen škoda, že lidé pro to nic nedělají.
Zde nepomohou dobrovolné akce, ale jedině povinná celoevropská soustavná kampaň. Ta se však nekoná...
Tedy ještě tak 15 – 30 let??? Ale přežijí. Pokud vím, tak takovéto ataky se občas stávají i bez zapříčinění člověkem...
Věřím. Prokonzlultujme s
Fundou – dendrologem... :o)
Ahoj |||-_-||| Petula
Rowenno, děkuji za Tvou úžasnou odpověď. V něčem (málo) se neshodneme, ale, promiň, dojala jsi mne... :o)))
Budu ošklivá...
► Téma víc než aktuální, bohužel již několik let...
► Některé obraty jsou pěkné, neotřelé a vypovídající
leč moje listy hnědavé
jsou prošlé milostné dopisy
dávno, tak dávno přečtené
► Asi bych se pokusila vyvarovat příliš omletých patetických spojení
a do těla mého živého
ať zrádná sekera netne
► Někde mi to rytmicky (či jak?) nesedí... No, prostě se mi tato pasáž „divně“ čte...
Co já - strom - lásky rozdala
ve větvích seděli mí milí
zobáky něžně krutě klovali
a občas větev zlomili
Celkvý dojem je však i přes mé výtky podle mne velmi dobrý; citový a procítěný alarmující náhled.
Děkuji
|||-_-|||
«*»
No tož, vždyť já to taky cítím, že to není jaksi ono, kdybych tolik nespěchala, asi by to bylo lepší, nebrněly mi u toho uši, no, takhle se tvořit prostě nemá. Díky za kritiku.
Nene!!!
Takhle se tvořit má... :o)
To, co jsem napsala je jen můj subjektivní názor!!!
Ty jsi zde uvedla v dobrém slova smyslu „angažovanou poesii“ a já jsem napsala, co mne při četbě napadlo.
Podstatné je, že jsi básničku napsala... A uveřejnila...
Jestli si z něčí kritiky něco vezmeš, pak dobře, ale rozhodně by to nemělo být (pro Tvou další tvorbu) negativní.
Tedy:
Děkuji Ti za básničku... Lepší nějaké dílko, které (i snad) může mít (drobný) nedostatek, než nic – žádné vyjádření, žádný názor, žádné nálady, emoce... To by (nejen pro mne) byla škoda.
Ahoj ////-_-\\\ Petula
Znovu opakuji, co ty jsi asi vycítila - takhle se tvořit asi nemá. Aspoň já ne. Když mě u psaní nebrní uši - jde to mimo mě - není to prožité, takhle to vnímám, a proto je to s té básničky asi cítit, já to cítím. Nelekej se zpětně svých slov - nejsou hrubá. Neublížila. Já navíc vůbec nechtěla psát "angažovanou" poezii, ač to v tom prologu je vypíchlé. A když vypichuješ jednotlivé nedostatky - vždyť nejsem slepá ani až tak moc naivní, abych je taky nevnímala. Prostě - pro mě je to známka, že tu jsou lidi se srdcem a rozumem na pravém místě - a proto ti znovu děkuji.
Kritika je potřebná,protože opravdu ukazuje,že básni někdo porozuměl,kritika pomáhá a každý neumí nedostatky vyhmátnout.
Mne báseň potěšila,tip
fakt škoda, že ty kaštany jsou tak zrezavělý :-((((
......brečím nad nima už pár let ....... ještě do loňska se aspoň jejich plody držely - lesklé hnědé sametové poklady - ale jak stromy postupně umírají, začínají se už i kaštánci stávat jen svrasklými kuličkami .............a umírají po celé Evropě ..............
...............a je mi z toho strašně moc smutno, bolavě a zoufale.....
dobrý nápad
k básničce jsem však distingovaně rezervoární ;-)
Tenhle způsob tvýho psaní je mi moc blízkej. Já jsem teď nemocnej, už podruhý za měsíc, taky se nějaký mrchy breberky bakteriôzní rozhodli mě likvidovat. No tak snad bude líp.
Všimla sis, že ty stromy později ještě jednou ze zoufalství vykvetou (myslím tak někdy v listopadu)*
No jo, a člověk se těsně před smrtí cejtí výborně, ale já normálně nejsem takhle morbidní. Tedy, doufám.
To víš že ne, jen kveteš *:)