O tlustém králi a malém království

   Bylo jednou jedno městečko - ono to vlastně nebylo městečko - bylo to takové maličké královstvíčko. Bylo tak maličké, co by se za nehet vešlo.

   Zˇil v něm neobyčejný král. Nenarodil se sice v rodině šlechtice, ale díky svým ostrým loktům se dostal až na trůn. Byl veliký labužník. Ze všeho nejraději si pochutnával na výborném jídle. Proto měl take svého osobního kuchaře. Ten ale vůbec neuměl vařit, jediné jídlo, které uměl uvařit byy špagety  à la kuřecí nožičky. Ale král ho nepropustil, protože jak sám nejraději říkával :  " Lepší vrabec v hrsti, nežli holub na střeše! "

   Avšak jednoho dne, když mu kuchař Vařečka opět naservíroval špagety à la kuřecí nožičky, rozhodl se král, že si musí najít nového kuchaře. Uspořádal tedy na hradě velikánskou oslavu, na kterou pozval všechny kuchaře ze svého malého království. Rozhodl se, že přijme toho kuchaře, který mu na podnose nabídne jeho oblíbené kremrole s vynikajícím lehoučkým sněhovým krémem.

   Procházel se tedy od jednoho stolku ke druhému, když tu najednou ... přistály na něm ty největší kremrole, které kdy viděl. Vzal do ruky jednu, která se mu schovala do kapsy a ochutnal ji. Byla taaak sladˇoučká, že se neudržel a snědl všechny rozsypané kremrole. Až potom, co je všechny snědl, jal se hledat onoho báječného kuchaře. Obě jeho zlaté české ručičky byly sice děravé, ale přijmul ho, protože ON byl nejlepší kuchař.

   Pak kuchař Zˇemlička králi vyvařoval všelijaké dobroty a král tloustnul a tloustnul, až byl tlustý na tři prsty. Zavřel se do své komnaty, která mu už pomalu začala být malá a odtamtud nevylézal. Celý lid byl nespokojený, protože se všichni báli toho, co jedna vševědka hádala z ruky králi, když byl ještě malý : " Jednoho dne tolik ztloustne, až celé královstvíčko praskne a lid nebude mít kde bydlet! "

   Králova pravá ruka, Kacafírek, jeho rádce, se o krále bál, a proto na hrad povolal nejlepší doktory. Každý z lékařů, chtěl králi podat pomocnou ruku. Když se toto král dozvěděl, zamkl se ve své světničce a ze studu nikoho nepouštěl dovnitř. Doktoři stáli za dveřmi a volali : " Pane králi, otevřete dveře, jen dva prstíčky tam strčíme a hned zase půjdeme! " Král byl však paličatý a nikoho dovnitř nepustil!

  Tedˇ se do případu vložila ruka zákona, všudy přítomný strážmistr Cˇesílko. Byl moc chytrý, a tak všichni doufali, že se mu povede krále uzdravit. Strážmistr Cˇesílko lid nezklamal, plivl si do dlaní a dostal výborný nápad. "Strčíme do klíčové dirky brčko, král si ho strčí do pusy a tím ho vysajeme." Vítežství bylo na dosah ruky, avšak brčko se do klíčové dirky nevešlo!

  Král byl den ode dne tlustší. Lidé z království spráskli ruce a bědovali : " Co s námi bude!! " "Nebojte, mám to pod palcem! " Volal král za dveřmi, které již praskaly v pantech. Z davu se začalo ozývat všemožné řešení a náhle hloupého Petra napadlo : " To ten kuchař v tom má prsty! Musíme ho dostat z hradu! " "To je pravda, to ten kuchař všechno zavinil! " volali ostatní. Strážmistr Cˇesílko dostal spásný nápad. Sˇel do kuchyně za kuchařem Zˇemličkou a začal s vysvětlováním svého řešení. "Poslouchejte, občane Zˇemličko, budete králi vařit samá hnusná jídla a král, který je vybíravý to nebude jíst, a když nebude dlouho jíst, tak zhubne. Je Vám to jasné, občane Zˇemličko?! "  "Jasné! " řekl Zˇemlička. " Ruku na to, občane Zˇemličko! " Potřásli si rukama a kuchař se dal do vaření.

   Zˇemlička králi podával jen pomyje a král do dvaceti dnů zhubnul!  Všichni byli rádi a vše se opět vrátilo do starých kolejí. Jen král se přestal tolik přejídat a až do smrti vládl krutou rukou!

Z tohoto příběhu plyne ponaučení, že všeho moc škodí!!

Takže se moc nepřejídejte. *

vysvětlivky : * = Pro mojí drahou sestru Martinku to neplatí!!! :o) Vid´ :o)