V PRAVOU CHVÍLI NA PRAVÉM MÍSTĚ

Oldřich pokorný kráčel zamyšleně po ulici myšlenkami již někde ve víkendu,který zítra nastával,ale rychle zbystřil pozornost,když se ocitl na hlavní ulici.Přešel jí a namířil si to o kus dále do postranní ulice,která se prudce svažovala z kopce.Opět se duchem ocitl poněkud mimo a ani moc pozornosti nevěnoval od shora ulice pomalu přijíždějícímu nákladnímu autu,jelikož nebyl slyšet žádný motor.Teprve po chvíli plně na nákladní auto zareagoval tím,že začal jít na stranu,přičemž jeho pohled dopadl na kabinu a vzápětí mu došlo to co viděl.V kabině za volantem nikdo neseděl.Chvíli na přibližující se nákladní vůz nevěřícně hleděl a až když jej minulo,tak mu to,jako by zcela došlo a on si plně uvědomil,čeho je svědkem a co hrozí,když neřízené nákladní auto vjede na hlavní silnici,která se v místě konce té ulice,v níž nákladní vůz jel,stáčela dolů na křižovatku.

Rozeběhl se ihned za jedoucím náklaďákem,aniž by věděl,jak jej zastavit.Především tušil,že bude kabina zamčená,ale napadl ho ve vteřině spásný nápad,když uzřel na okraji ulice větší kámen,jenž rychle vzal do ruky a poté počal běžet jak jen nejrychleji uměl a po několika vteřinách naskočil na schůdky vedle dveří zachytáváje se zpětného zrcátka,aby poté udeřil kamenem do dveřního okna a to hned několikrát,čímž okno rozbil,což se stalo v tu chvíli,kdy nákladní auto bylo dva metry před koncem ulice.Ač si pořezal ruku přes střepy okna, otevřel zevnitř dveře a vrhl se bleskově na sedačku před volant a sešlápl pedál od brzd a také zatáhl ručku spatřeje z prava po hlavní silnici přijíždět velkou rychlostí osobní auto,jehož řidič počal brzdit,aby se vyhl předku nákladního vozu a strhl auto do strany.Mezitím od shora běžel řidič vozu a křičel:"Zloděj!"

Oldřichovi pokornému došlo,že tím zlodějem je myšlen on a kdo ví,jak by to vysvětloval,kdyby se u nákladního auta neobjevili dva chodci,jenž viděli jeho,jak naskakuje do rozjetého náklaďáku.