Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLabutí píseň
30. 03. 2000
1
0
1052
Autor
Neznulka
Sleduji milostný tanec býlích labutí.
Dojímá mě něha těch dvou němých tváří.
Prý, když jedna z páru zemře,
druhý už nikoho nehledá
a navždy pluje životem sám.
Po večerech se potom nad
jezerem táhne žalostná labutí píseň,
jak jeden volá druhého.
Ve večerním soumraku
si lehký vánek pohrává
s lístky osiky, co se odedávna
vzhlíží v hladině.
Dotýkám se míst, kde jsi mě hladil,
a jak smutná labuť hledám
poslední kousky tepla, které jsi tam zanechal
jo, ty pocity, o ty jde, jinak to není druh poezie, který mě moc oslovuje. ale tím to nechci schazovat, fakt ne :-)
Ty jsi však člověk...
tak láskou dál zpívej
a duši svou nezavírej...
je pravda, že pravopis mě taky praštil do očí, ale ty pocity... smutně krásné...
Tuším už cos chtěla říct
bylo toho mnohem víc
tahle tvoje bez veršů lyrika
těžko říct, že vůbec nic neříká
Tvá slova počatá z myšlenek
pocity zabalená do plenek
snění a tuh - každý jsme takhle začínal
jenom teď piš a hledej cestu jak jít dál
zatím ti kritiku nenapíšu kladnou
měla bys cestičku příliš snadnou
Koukej dát hloubku a barevnost duhy
tam kde ji nehledá básník druhý
tam kde ho překvapí, zaskočí tě
pak možná kritika něžná jak dítě
:c))))
Jo to je hezký. Představuju si tu svěžest večerního nebo raního nebo poledního podzimního dne. Opar nad vodou a rozléhající se volání.
Ty "býlý" labutě jsou fakt dobrý. Též "vzhlížet v kom" nepostrádá poetiku.
Kromě toho, že mě to neoslovuje, je ten závěrečný přechod zbytečně násilný.
Někdy je méně skutečně více, to se týká zejména toho "dojímá mě něha..." - stačí neznačit, čtenář není trouba.
Ehm, Něžňulko, odpusť, zvlášť když máš tak krásné jméno, ale Javert má pravdu...
A navíc ho musím pochválit za vskutku pravou kritiku. :o) Snad Ti to pomůže...