Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZapomenout
12. 10. 2002
1
0
1290
Autor
Drem
Snad zmizí stíny z duše mojí,
až ráno otevřu své utrápené oči.
Už nikdy nesmím spatřit tváře tvojí,
ze které se mi hlava točí.
Snad bolest ze srdce se vytratí
a to zas bude bít jak dřív bilo,
však jenom ztěží zatratí,
tu pro kterou v lásce žilo.
Snad jednou zapomenout dokážu,
hle, zdá se to tak nemožné,
že jednou srdce odkážu,
té, která neřekne ne !!!
Hele, tak ja uz nevim, co chces. Zavolej ji, dejte si scuka u Svate Trojice, skoc do Arionovi kasny, to na ni zapusobi, puc si jeji svetr a rekni, ze ti je zima, pozvi ji k sobe na caj, rekni, ze ji mas rad a pak ji posli domu. Ona si to rozmysli a pak uvidis...