Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBota v kamení
02. 12. 1998
2
0
1828
Autor
Kitty
V jednoduchosti je sice krása, ale nesmí být omšelá a vyčvachtaná. Tvá básen ke mě nepromlouvá a mimoto je podobná tisícům jiných. jak se chceš odlišit od ostatních začínajících básníků? Mlhavé vzpomínky a hořké slzy, copak už to každý z nás neslyšel milionkrát? Co takhle slzy drtící kameny, nebo vzpomínky - mrtví holubi? Chtělo by to trochu poezie, jinak tomu nic nechybí.
Matyjustin
28. 05. 2002Matyjustin
28. 05. 2002
Co jsme neprožili, nevzniklo zatím pro nás. Ale určitě to neprožili jiní ?
Nemáš pravdu, Martine. I při prvním setkání s Tebou může láska otřást jako noční bouřka se vzrostlým ořešákem - zůstaneš plný světla, s opadaným listím slov a tráva kolem Tebe zesládne italskými slovíčky, třeba i nevyslovenými v nerozlousknutých jádrech. Kdo ale začne s předložkou "po", "v" se dočká stěží. A ještě - co je velké, nebývá vždy o chvilkách, jakkoliv se zpochybňuje.
Nezáleží, jak je dílo krátké nebo dlouhé. Hlavní je, že to, co chtěl autor říci, tam je. Piš dál, protože je v jednoduchosti je opravdu krása. Jak to napsala Bibša.
Líbí, móc se mi líbí !!! Píšu podobně jednoduše, protože v jednoduchosti je kráááása. Prosím, napiš sem ještě něco svojeho, pro mě, pro Phila, pro Joea, pro Krytyka, a hlavně pro VK, který se kvůli tobě zaregistroval !!!
To je jak z mýho života ale takhle bych to nenapsal. Napsal bych to jinak, ani líp, ani hůř, možná víc slovama, možná míň. Ale hlavní je že máš pocit, žes vystihla to co cítíš. Na kritiky (mě nevyjímaje) se vykašli.
Je nesmysl hodnotit báseň podle délky. To mi připomíná hodnocení knih podle tloušťky. Spíš než víc slov bych hledal pointu.
"Jedna bota v kamení" je rozhodně alespoň jedna částečně zdařilá metafora a to pro začátek jistě stačí.
Já bych řekl, že ta básnička je přímo prímová, ale já tomu asi moc nerozumím...děkuji...nashle...
No, jestli se můžu vyjádřit k hodnocení, tak si myslím, že záleží na tom, třeba jestli to bylo 1. setkání a hned nic, nebo už několikáté. Protože po prvním setkání toho člověk moc citově neprožije, aby mohl psát spoustu řádků citů a dojmů, takže bych to bral jako letmý záblesk chvilkových citů.
To jsem to krásně rozpitval, že ? :-))
To jsem to krásně rozpitval, že ? :-))
Vím, že po mnohých setkáních nemusí zbýt mnoho. Ale pár slz, mlhavé vzpomínky a jedna bota, to je více než málo. Copak na nic niternějšího si už nevzpomeneš?
Tvá báseň mne celkem zaujmula. Začala celkem slibně, ale než jsem se stačila začíst, tak skončila. Škoda...