VE VZDUŠNÉM TÝLU NEPŘÍTELE

Formace francouzských spadů se bleskově rozlétla všemi směry po obloze plné mraků poté co se na ně vrhly německé albatrosy.

Pierre Koutný začal se spadem unikat do nejbližšího mraku ,přičemž postřehl za sebou jednoho albatrose ,který na něho začal střílet.Hned ,však na to vlétl do mraku a vše kolem něho bylo světle bíle.Po chvilce z mraku vylétl a rozhlédl se kolem sebe.Zahlédl opodále několik jednotlivě manévrujících letadel a pak z mraku vylétávat za sebou albatrose ,jenž jej nadále pronásledoval.

 Strhl spad do stoupavé zatáčky a velkým obloukem letěl na zpět.Zahlédl stoupajícího albatrose po své pravé straně a začal se na něho stáčet.Náhle se však ozval mlaskavý zvuk.Škubl sebou ,neboť to znamenalo dopad kulek do plátna letadel.Prudce strhl spad dolu do strany.Pohlédl pak za ocasní plochy spadu ,kde uzřel druhého modrošedého albatrose.O něco výše se spouštěl na něho první albatros.Neváhal ani vteřinu a přešel do střemhlavého letu spatřujíce před sebou mrak ,jímž proletěl.Pak ke své hrůze zjistil ,že spad se dostal do vývrtky a hleděl na točící se a blížící se krajinu.Stiskl zuby a začal pohybovat řídící pákou všemi směry ,přičemž cítil pot na čele.Spad se mu zdařilo dostat z vývrtky hledíce poté na krajinu pod sebou ,která mu byla zcela neznáma ,neboť měl za sebou jen několik bojových letů.

 „Sakra ,kam tet?“řekl si a začal letět nad krajinou ,aby o něco později uviděl letištní plochu.Začal letět tím směrem a o chvíli později začal se spadem jít na přistání.Nikde neviděl žádná letadla ,ale byl rád ,že našel nějaké letiště.Podvozek spadu se dotkl travnatého povrchu letiště a on začal s nim jet směrem k hangárům ,kde se objevilo několik postav.Ze strany k němu začalo běžet několik vojáků a on se na ně pozorně zadíval.

„Hrome!To jsou hunové!“pravil si zděšeně a uvědomil si na jakém letišti to přistál.Co nejrychleji  přidal na rychlosti a spad začal jet po, letištní ploše zatím co němečtí vojáci za ním rychle běželi.Zaregistroval ,že na něho je stříleno z pušek a po projetí kolem hangárů uzřel užaslé výrazy v obličejích německých mechaniků.

 Zdárně se zase vznesl do vzduchu ,načež mu ztuhla krev v žilách ,neboť před ním se objevila skupina letících letadel.Nebylo pochyb.Vracela se německá letadla na své letiště.

 Očima těkal z jednoho letadla na druhé a sledoval ,jak se zvětšují.Začal zvyšovat rychlost spadu míříce přímo proti nim.O chvíli později vypálil krátkou dávku na letadlo co letělo proti němu nejblíže.Ono letadlo uhlo  prudce do strany a Pierre Koutný znovu stiskl spoušť tentokráte na další letadlo.Německá letadla se rozprchla do stran ,přičemž na něho vystřelil jen jedno z nich a to nepřesně.Načež se jemu naskytl pohled na kolem něho prolétávající letadla s černými kříži a zahledl i tváře jejich pilotů.Jedno letadlo začala za sebou zanechávat pruh kouře a jako ostatní šlo rychle na přistání.

„Tam odkud přiletěli je fronta.Tam musím letět!“řekl si již naprosto splavený potem.

 Frontovou linii opravdu brzo před sebou uviděl ,ale zároveň spatřil osamělé německé letadlo fokker ,které se na něho spouštělo z výšky.Na poslední chvíli strhnul spad do strany k zemi a dvojitý proud olova jej minul a on pak začal letět nízko nad krajinou.

 Vletu nad zemí manévroval s fokkerem za sebou ,přičemž míjel z bezprostřední blízkosti koruny stromů a na konec se dostal nad louku nad níž počal těsně letět a pálicího fokkera viděl za sebou a náhle dráty elektrického vedení před sebou.Učinil prudký manévr nahoru těsně ony dráty přelétaje.Pak pohlédl za sebe a spatřil fokkera vlétajícího do drátů a poté po křídlech i z kusy drátu dopadajícího na zem ,kde se zcela rozložil.Naprosto vyčerpán přelétl frontu a přistál na prvním letišti co uviděl.Pak se vysoukal ze spadu a zalehl na trávě zadívajíce se do modré oblohy na které pozvolna pluly mraky a byl překvapen ,když se nad ním objevili tváře letců z jeho eskadry.

„Sláva nazdar letu nesestřelili mě ,už jsem tu.“pravil jim z úsměvem.