Most

Most Utíkal jsi pryč ode všeho a přece jsi nikam neutek. Běžel si v noci přes most a on se ti v půlce zbořil. Padal jsi pořád dolů a už byl slyšet jen křik. Mizel si v propasti bez dna. Nikde nic, jen světla z nočních lamp. Zima a chlad pluly ve tmě. Místo měsíce vidím tvou tvář, jak dívá se na mě a prosí. V očích úzkost a smutek za to, co sis udělal. Našel jsi snad svobodu, kterou jsi chtěl? Ona tě k smrti zabila a bez boje. Poražen jsi vlastní chybou, která zabíjí pomalu, ale jistě. Mnoho už jich zabila a přece jí to nestačí. Nejsi první ani poslední, kdo podlehl, ale proč zrovna ty? Sliboval si, že toho necháš a zatím jsi pohřbil sám sebe. Mě jsi tady nechal napospas jí. Věděl jsi, že neumím bojovat a opustils mě. Proklínám sebe, že jsem ti tenkrát nepomohla. Možná za to můžu já, že zbořil se tvůj most.

---