SCHŮZKA SE SMRTÍ-4

Zrak Jiřího Málka se upíral na dolní křídlo Hurricana, pod nímž ležel v jeho stínu. Cítil se jako ostatní unaven denními vzlety proti německým letadlům. Bitva nad Británii začala vrcholit. Myšlenkami se začal vracet do nedaleké minulosti. Uvědomil si, že touhle dobou před rokem byl v Čechách. Zavřel oči a začal si vybavovat rodiče, kamarády…

Pak se jeho myšlenky zaměřily na Janu. Copak asi teď dělá? Shledají se ještě někdy?

Všechny tyhle vzpomínky mu připadaly jako z jiného světa, jenž se odehrály strašně dávno. Kdyby mu tak někdo před rokem řekl, že bude létat u RAF a bojovat s Němci nad Anglií a  Londýnem, určitě by mu nevěřil.

 Pootevřel oči. Kokršpaněl Wili, maskot perutě, mu začal olizovat ruku. Ten komu patřil, už nebyl několik dní mezi živými a Wili je teď začal považovat všechny za své páníčky.

 „Dneska maj Germáni nějaký zpoždění, viď?“ Řekl mu a sotva to dořekl, rozezvučela se siréna. Rychle byl na nohách, přičemž se praštil hlavou o křídlo letadla.

 Mechanik pohotově nahodil motor Hurricanu a on začal vlézat do jeho kabiny. Připásán k sedačce začal s letounem popojíždět po trávníku letiště. Jeden Hurricane za druhým záhy počal startovat ze vzletové dráhy do vzduchu. Zformovaná peruť ve vzduchu začala letět tím směrem, kam byla naváděna ze země.

 Již zdálky spatřil letící velké formace bombardovacích německých letadel. Podle několika černých a bílých proužků kouře tušil, že před nimi zuří na obloze boj.

 „Je to dobrý! Už to do Němčourů šijou i  Spitfajry!“ Ozvalo se z éteru české zvolání.

Rozsvítil pohotově zaměřovač, odjistil kulomety a přejel očima vzdušnou arénu. Uviděl padající bombardér, z jehož obou motorů šlehaly plameny. Nad ním se vznášelo několik postav na padácích.

Před ním nalétal z boku na bombardéry jeden Hurricane. Následoval jej. Neunikla mu palba střelců v bombardérech. Vybral si hned jeden z kraje. Bíle trasující čáry střel se mihly kolem jeho letadla. To už tiskl spoušť. V zaměřovači trup bombardéru rostl závratnou rychlostí. Trasující střelivo z kulometů Hurricana dopadlo na bok Heinkelu.

 Rychle se od něho odpoutal, manévrujíce před odvetnou palbou. Vyvázl nepoškozen a měl v úmyslu se k bombardérům vrátit. Zahlédl ale z výšin se spouštět dvoumístnou stíhací Me-110. Provedl strmý úhybný manévr do strany. Vražedná palba ho zcela minula. Stočil se za ní. Měl jí před sebou pod sebou. Stiskl spoušť. Bílé čáry střel prolétly těsně nad ní. Zadní střelec palbu opětoval. Opět spustil střelbu. V pravém motoru Me-110 se zablesklo. Ve stejný okamžik inkasoval motor Hurricana zásah.

„Zatraceně!“ Procedil mezi zuby a poněkud se od německého letounu odpoutal. Hned na to však dostal Me-110 do zaměřovače. Vystřelil další dávku. Motor Hurricana začal ztrácet na výkonu. Německý pilot začal klesat s letadlem dolů. On přes unikající dým z motoru je začal pronásledovat. Zadní střelec zase na něho vypálil. Poněkud sklopil let Hurricana a dlouze stiskl spoušť. Unikající Me-110 začala přecházet do pádu s hořícím levým motorem. Nemohl jí sledovat, jelikož mu motor počal vynechávat. Začal klesat.

  Čekající cestující na nádraží pozorně hleděli na oblohu, na níž letěl Hurricane, který za sebou nechával dlouhý chvost dýmu. Poněkud se vyděsili, když proletěl těsně nad nádražím a pak se vytažený podvozek mihnul těsně nad střechou nádražní budovy.

  Jiří Málek začal nouzově přistávat na silnici. Jedoucí řidič v autě byl užaslý poté, co jej předletělo letadlo a dosedlo několik desítek metrů před něho na silnici. Poté z ní sjelo a zůstalo stát opodále v poli.

Zdárně z něho vyskočil a začal utíkat pryč.

„Jeďte pryč. Mohlo by to bouchnout.“ Vykřikl na řidiče auta ne moc dobrou angličtinou. Ten v poklidu už na něho i letadlo hleděl a vytáhl dokonce fotoaparát. Zanedlouho dorazilo několik členů místní domobrany a pak i hasiči.

„Ten vlak jede do Londýna?“ Optal se pojednou Jiří Málek, když spatřil do nádraží vjíždět vlak.

„Yes“ Odvětil jeden ze členů domobrany a on se rozeběhl rychle k nádraží. Na něho se vřítil v plné polní s nafukovací záchranou vestou na sobě, leteckou kuklou  a leteckými brýlemi na hlavě. Takto vymóděn usedl do jednoho z kupé a dorazil do Londýna i bez zaplacené jízdenky.