Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBásníci atomového věku
Autor
Pošetilec
O vás /nás?/ básnících, o tom jak se z obchodníka stává básník a o tom jak básníci přicházejí o iluze /a o čtenáře :-)/ a vlastně taky jak přichází svět o básníky :-))))
Básníci atomového věku
Myslím, že nechci být básníkem
Básníci totiž umírají příliš mladí
na samé ošklivé nemoci
a ještě k tomu sami,
syfilidu, mor, astma či pomalé souchotiny
v bídě a nepochopeni
Básníci umírají zrovna tak mladí,
v souboji pro krásnu ženy,
která pak nad nimi jedinou slzičku neuroní,
o nic míň nepochopeni
Básníci také umírají
na dvorech lágrů a kriminálů,
to pokud byli pochopeni,
naopak příliš dobře.
Namísto pohřbu s pláčem, muzikou a květy,
dostane se jim jen odstavce
v některé nudné učebnici literatury či dějepisu
a jejich básně nikdy už nikdo nebude číst
Raději snad budu reklamním textařem,
básníkem moderního atomového věku,
protože hoši od reklamy,
umírají za volantem luxusního Jaguáru,
či při raftingu na Viktoriiných vodopádech
Obsah či výsledek je stejný, pravda,
ale ta forma přitažlivější jeví se mi.
Jenom až budu psát ódu na Tvoji krásu,
odpustím si nepatřičné metafory,
nebudu přirovnávat Tvé oči, rty, ňadra či boky
ke studánkám, horským štítům anebo louce v květu,
opíšu pouze suše a povrchně Tvé klady,
že to bude spíš jen jak návod k použití.
Budu psát o zdraví, svěžesti, hřejivém teplu,
štěstí, lásce a radosti, o touze po rodinném krbu,
o hebkosti a měkkosti, o čistotě a módním tvaru.
Zamlčím, že umíš taky pěkně škrábat, kočko,
když Tě někdo pohladí proti srsti.
No, nejvýš mi Tě pak přijdou vrátit,
reklamou podvedení, budou Tě chtít reklamovat.
Tuším,
že nebudu smlouvat.