STÍHACÍ DUEL

Pod křídly svého Mustanga viděl Ken Brichta zasněžené vrcholy Alp. Sám nevěděl po kolikáté je takto přelétává. Zrakem přehlédl formaci o něco níže letících stíhacích bombardéru P-38 Lightningů, jenž Mustangy doprovázely k útokům na pozemní cíle ve stále obsazeném Rakousku.

Obloha byla plná šedivých mraků a on jako ostatní pozorně na ní hleděl, ale žádná německá letadla se odnikud nevynořila.

Když se cílová oblast objevila před nimi, Lightningy počaly rychle klesat. Mustangy zůstaly stále vysoko na obloze.

Koutkem oka pozoroval, jak se od země vstříc útočícím letadlům zvedla protiletadlová palba. Rychle však pohlédl zpět k obloze, na které vítr mraky rozehnával a slunce stále více pravidelně svítilo.

„Mezci! Ve slunci!“ Ozvalo se výstražně v éteru.

Ken Brichta bleskově zareagoval. Provedl úhybný manévr do strany. Přitom postřehl mnohem výše spouštět se Me-109. O vteřinu později zahlédl, jak jeden Mustang se převrací na záda a s chvostem černého dýmu se řítí k zemi.

Učinil další manévr. Po pravé straně se mu mihl jeden německý letoun. Strhl Mustanga za ním. Jeho wingman Charles Smith ho následoval.

Německý pilot si ho hned všiml a obratně začal unikat. V zápětí na něho vypálil krátkou dávku, která šla úplně mimo. Poté nad svou kabinou zahlédl proletět svazek svítících střel. Prudce strhl letadlo do strany.

„Nad námi je mesoun!“ Ozval se výkřik Charlese Smitha.

„Jdi po něm!“ Řekl  mu a spatřil druhou Me-109, jak letí po jeho levé straně dolu. Jeho wingman jí hned začal stíhat a on zrakem nalezl první německý letoun. Spustil se za ním. Me-109 unikala k zemi a zdálo se, že on bude v roli honícího psa. Byl však překvapen.

Pilot nepřátelského letadla náhle s ním vylétl kolmo do výše převracejíce Me-109 na záda. Ken Brichta k jí pak uviděl v tom letu nad sebou a poté za sebou. Zareagoval okamžitě. Též vylétl kolmo nahoru. Německý letoun o pár metrů dále slétal níže. Kdyby se opozdil měl by ho teď za ocasními plochami.  On se hbitě pokusil o totéž. Pilot Me-109 byl ale velmi zkušený. Uhnul ostře do strany a vzápětí se stáčel na něho ze strany. Vlétl do stoupavé pravotočivé zatáčky, přičemž měl hlavu otočenou dozadu a očima sledoval svého protivníka.

Na křídlech německého letadla se zablesklo. Trasující čáry střel proletěly v těsné blízkosti Mustanga. Poněkud divokým manévrem se pokusil dostat do výhodné střelecké pozice. Stiskl spoušť. Minul. Brilantně manévrující německý pilot se zase náhle objevil jen pár metrů vedle něho. Stočil se za ním.

Souboj se začal odehrávat v přízemní výšce. Koruny stromů se tak staly svědky zuřivých manévrů obou letadel.

Kenu Brichtovi zatrnulo, když se střely zaryly do levého křídla Mustanga při únikovém manévru, během něhož se pod ním míhaly vrcholky stromů.

„Haló, Kene. Ozvi  se!“ Zaslechl hlas ve sluchátkách Charlese Smitha.

„Mám souboj!“ Odpověděl v dalším prováděném manévru, který jej dostal do takové situace, že Me-109 byla předkem proti němu. Letěla na něho. On jí vstříc. Oba stíhači „postavili“letadla v letu na křídlo. Čáry střel se proti sobě rozletěly. Letouny se těsně minuly. Hned se otáčel na zpět. Německý letoun taktéž. Krátce na to postřehl, jak Me-109 škrtla okrajem pravého křídla o vrcholek jednoho ze stromů. Zavibrovala.

V zápětí následoval pád do lesa a exploze. Tlaková vlna smýkla Mustangem a on pak zakroužil nad místem dopadu. Symbolicky zasalutoval svému soupeřovi, kterému chybělo štěstí k jeho štěstí.

Když mnohem později dohonil Mustangy a Lightningy, hned viděl, že dva Mustangy s jedním Lightningem chybějí. Až moc dobře si uvědomil, že mohl být čtvrtým chybějícím.