Milovaná

titul říká vše ...

Milovala jsem její hlas

a jak mě zvala k večeři,

chtěla bych ji vidět zas

a její smrti nevěřit.

 

Slzy zastavit nedokážu, možná jednou,

až ji nechám opravdu odejít.

Byla mi posluchačkou věrnou,

bez níž nebudu už nikdy žít.

 

Městem, kde žilas, se procházím

žalem, kterýs cítila.Nic nenacházím -

Myšlenky mé berou mě nazpátek, zpět

do doby, kdy krásný byl ještě svět.

 

Zimní park vítal mě bílou svou náručí,

stromy tančily, jak jindy se netančí.

Tys šla vedle mě, držela mě zaruku,

to abych se neztratila ve tmě, noci v rozpuku.

 

Všude okolo zima a chlad,

Babičko má, dál mě jen hlaď!

Odešlas navždy a ruku mou pustila

kdo mě teď povede, bych se neztratila?

 

A tak mi tečou slzy po tváři,

po duši prošell se chlad,

po její lásce mám hrozný hlad

a beru si masku, co se tak netváří.

 

Stejně vždy bude znít poslední věta :

Tys byla naše Milovaná a po Tobě veta -

---