Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMUSÍŠ
26. 11. 2002
12
0
1617
Autor
Lilie
...
MUSÍŠ
Zahlédl jsem světlo u Kaňonu smutků,
kde si zkřehlé ruce nad plamenem skutků
Zapomnění tiše hřeje.
Poznání se neúčastní děje,
jenom naslouchá.
Jak svět prost, tak, bez roucha,
odhaluje svoje taje.
Že i Bůh byl vyhnán z Ráje
a teď bloudí nepoznán.
Bosou nohou žnutý lán
nenaříká, chápe.
To, že Ten, co ve tmě tápe,
nenalezne cestu.
Vědom si však dávných restů,
pomůže … .
. snad …
. musí …
Neboť pokud vzpomenu si,
jsi–li jediný, kdo může,
kdyby ses měl sedřít z kůže,
prostě musíš.
“Vím, že s námi hodně zkusíš,
ale jsme jen lidé.”
Moc Vám všem děkuji. Ty Vaše hvězdičky tak hřejivě září ... (Etaine: Kde máš hvězdičku? ... Legrace)