Z ROZKAZU

Upalte minulost! - kacířku k výsměchu,

zbitá ať v plamenech zmizí mi z doslechu

a zbytky popela rozprašte do moře.

Zbloudilé vzpomínky nasedly na oře,

uhání do pekel bloumajíc nad ztrátou.

Zítřek je příbojem, já vlnou devátou.

K břehu se valící zahladit šlépěje,

ozvučit lastury, zasáhnout do děje.

Být v přední linii, až nás čas napadne.

Nesnesu myšlenku najít nás bezradné.

Dýchejte pro “příště”, zbytek ať vezme ďas!

Vlastníma rukama každému zlámu vaz,

který se otočí po tom, co bylo již.

Pohleď mi do očí!

Bude tak. Teď to víš.