Pořád dál

potok svou vodu vyprodal,

každý se brání ničivému jasu

Teď potok zase přetéká,

dům nestojí, kde stál,

nebe se pláčem zalyká

a z mraků klidně prší dál!

Stromy se lámou a vyvrací,

i mrakodrap se rozhoupal,

už nelétají jenom ptáci

a vítr klidně fouká dál!

Na silnici někdo leží,

přes cestu se nedíval,

už zachrání ho jenom stěží

a auta klidně jezdí dál!

Máš postel obestlanou kvítím,

boj se smrtí jsi vzdal,

už tě nikdy neuvidím

a život klidně plyne dál!

* * *