Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePrsty mám na bříškách do krve...
21. 12. 2002
4
0
1181
Autor
lll_666
Prsty mám na bříškách do krve sedřené,
to jak svou kytaru zběsile týrám,
když drnkám melodram o řiti sevřené,
sevřené úzkostí, jež i mne svírá
jak bych měl na sobě kazajku pro cvoky,
se šklebem ve tváři chraplavě dýchám,
vyřvávám ze sebe slzavé potoky,
sousedi buší již, abych byl zticha.
Co naplat, čím víc řvou, o to víc halekám,
v mollových akordech prším svou duši.
Moci tak utéci...proboha, ale kam?
Nebo si oblíct smrt... jakpak mi sluší?
seš pedofilně nekrofilní vošukanej zmrd co mrdá mrtvý židáky v synagoze
Martine, proc si uz tak dlouho nic nepridal ? Asi mas mozek totalne vypatlanej z toho tvýho perníku- mel by si fetovaní omezit
kastelán_50
17. 02. 2003Postrach_češtinářů
23. 12. 2002
Po celou dobu básně je dobrý frázování (možná prot, že jseš muzikant?). Originální je verš "Nebo si oblíct smrt... jakpak mi sluší?".
Ostatní je dost hrozné. Použité výrazy jsou zoufale neinvenční. To, že máš doma kytaru mohlo stačit v 60-tých letech. Dneska by to chtělo o dost víc. Vyjma rýmu "halekám / ale kam?" je ostatní klišé.
Hezký den.
ta prostřední sloka to trochu kazí, jinak se mi to líbí - je to nápaditě zveršované...